Tenistka Barbora Strýcová získala čestné občanství města Plzně. Cenu přijala z...

Tenistka Barbora Strýcová získala čestné občanství města Plzně. Cenu přijala z rukou primátora Romana Zarzyckého. | foto: Petr Eret, MAFRA

Strýcová je čestnou občankou Plzně. Je pocta být v takové společnosti, řekla

  • 1
Po bok legend jako byl generál Georg Patton či herec Miroslav Horníček se v sobotu zařadila tenistka Barbora Strýcová, když obdržela čestné občanství města Plzně. Je prvním člověkem, který získal nejvyšší ocenění města za sportovní výkony. Nyní už dvojnásobná vítězka Wimbledonu ve čtyřhře řeší spíš mateřské než sportovní povinnosti.

Sedmatřicetiletá tenistka získala ocenění v sobotu na plzeňské radnici při slavnostním ceremoniálu u příležitosti výročí vzniku Československa 28. října 1918.

Čestné občanství města Plzně patří do jiné kategorie ocenění, než na která byla doposud zvyklá. V minulosti jej obdržel například i Václav Havel.

Seznam čestných občanů si Strýcová ještě před svým oceněním pročetla. „Moc si toho vážím. Ocenění nikdy nedostal sportovec a teď tam budu já. Je pro mě veliká pocta, být v takové skupině lidí, je to úžasný,“ uvedla.

V minulých desetiletích bylo čestné občanství Plzně uděleno například americkým generálům Ernstu Harmonovi a Georgi Pattonovi, kteří veleli vojákům při osvobození západních Čech na konci druhé světové války. Po roce 1989 město čestné občanství udělilo kromě jiných Jiřímu Suchému, biskupovi Františku Radkovskému, cestovateli Miroslavovi Zikmundovi, válečným letcům Miroslavu Štanderovi a Antonínovi Liškovi nebo herci Miroslavu Horníčkovi.

„Na trénink nemůžu, ale syn mě taky unaví“

Svoji profesionální kariéru Barbora Strýcová ukončila letos v září po US Open. Nechtěla skončit po předchozím vítězství ve Wimbledonu. „Měla jsem to naplánované a chtěla končit na US Open. Měla jsem k tomu i osobní důvody, protože jsem chtěla být se svojí sestrou v New Yorku. I v mé hlavě to však pro mě skončilo vítězstvím ve Wimbledonu. Byla jsem za to moc ráda, protože sportovcům se často nedaří skončit na vrcholu po nějakém vítězství. Je krásné, že se to takhle povedlo,“ vysvětlovala.

Barbora Srýcová ráda vzpomíná na své mladí, kdy bydlela v Plzni na sídlišti na Borech a s tenisem začala v tamním klubu Slavie. „Těch hezkých chvil, které jsem zažila na Slavii, je spousta. Pokaždé, když do toho klubu vkročím, vybaví se mi tréninky na kurtu číslo 6 s Martinou Vítkovou. Nebo jak jsem už jako větší trénovala v Borském parku.“

Nedávno začala pro Barboru Strýcovou naplno nová etapa života, kdy se věnuje především dvouletému synovi Vincentovi. „Teď už jsem na plný úvazek mámou. Je to náročný a je to krásný. Ale je to jiné než dřív. Musím si zvykat třeba na to, že nepojedu na trénink. Teď už je to hlavně o Vincentovi a čas přizpůsobuje jemu. Musím se s tím trochu sžít. Ale jde to. On mi čas vyplní a unaví mě taky. Je to jiný, je to taky hezký, ale náročný.“

S péčí o syna jí pomáhají obě babičky. „Pomoc mám skvělou a bez té bych to možná nedala. Syn mou mámu miluje,“ připouští.

Táhne ji to na Šumavu

Po tenisu, a s ním spojeném režimu, se Strýcové zatím nestýská. „Myslím, že to teprve přijde, ještě je to to moc čerstvé na to, aby se mi stýskalo. Po tenise ne, asi mi časem trošku bude chybět ten adrenalin. Ale z bývalého režimu života a toho šrumu mi ale teď v podstatě nechybí vůbec nic.“

K ukončení úspěšné dráhy profesionální tenistky plánuje uspořádat oslavu. „Trošku jsem ji posunula. Stojím si za tím, že když se něco velkého podaří, mělo by se to pořádně oslavit, je to důležité, aby si člověk uvědomil, že to stálo za to.“

Po US Open Strýcová mluvila o tom, že se těší i na to, jak si na Šumavě bude u ohně opékat buřty. Na Šumavu se od té doby už dostala a došlo i opékání buřtů. „Když jsem byla malá, byli jsme tam každý víkend, dá se říct, že jsem ta vyrůstala, takže mě to tam pořád táhne.“