Psal se 23. duben 1938. Stavební firma Ing. Zdenko Kruliš na patřičná místa v souvislosti s dostavbou tvrze Bouda vznesla dotaz, kdy budou do vchodového srubu dodány trojí bezpečnostní uzávěry na obranu proti nepříteli, tedy mřížová, spouštěcí a zasouvací vrata.
Ředitelství opevňovacích prací jako výkonný orgán opevňování Československa 30. června sdělilo: „…vrata vchodového objektu budou dodána do konce roku 1938, mřížová vrata během dvou, padací a zasouvací během 4 měsíců…“
Už k tomu nikdy nedošlo, neboť dějinné události byly rychlejší. Mobilizace zastihla vjezd do tvrze bez plánovaných uzávěr a osádka musela improvizovat. K zatarasení vjezdu využila spolu s dřevěnými vraty pobitými térovou lepenkou vše, co bylo stále ještě na staveništi po ruce.
Až dnes se tvrz Bouda dostala do stavu, jak měla vypadat v říjnu 1938. Po elektrifikaci tvrze a vybudování provozní chaty generála Krejčího se práce dotkly i vchodového objektu K-S 22a.
Nejvýraznější změnou kromě nového betonového zdiva a izolací je osazení naprosto přesných replik pancéřových zvonů a střílen těžkých kulometů, které byly vytrhány nacisty za okupace.
Posledním krokem bylo osazení pancéřových posuvných vrat do vjezdu pro nákladní automobily.
„Posuvná vrata skutečně na tvrz dorazila do konce října. Jen o 83 let později. Jejich realizace se protáhla o čtyři měsíce, než předpokládal harmonogram stavby. Ukázalo se, že pancéřové plechy jsou nedostatkovým materiálem,“ řekl Martin Ráboň ze Společnosti přátel čsl. opevnění k novým zasouvacím vratům, jejichž hmotnost včetně zárubní je 6 551 kg. Jedno křídlo váží kolem 2,5 t.
Celková hmotnost původních zasouvacích vrat se měla blížit k osmi tunám, z toho pohyblivé vrátně měly mít asi 5,2 tuny. „Z technických údajů nových vrat plyne, že se nedělal tak masivní jejich rám, neboť se do dveří nebude střílet. Ale po řemeslné stránce jsou zpracovány velmi solidně,“ uvedl šéf pevnosti.
Za posledních 10 let, co Pardubický kraj tvrz vlastní, do ní investoval zhruba 40 milionů korun. „Z pohledu Pardubického kraje má tvrz Bouda obrovský potenciál. Pro nás je to třešinka na dortu. Je to nadstavba, kterou bychom za normálních okolností realizovat nemuseli. Investice do nemocnic a silnic jsou veřejností považovány tak nějak za samozřejmost. Toto je něco navíc,“ řekl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický před zakončením oprav vchodového objektu.
„My jsme se s panem hejtmanem domluvili, že nebudeme stříhat pásku, ale otvírat vrata,“ řekl před otevřením těžkých plynotěsných vrat Martin Ráboň a dodal: „Naposledy je zavíral pan jednatel z firmy, která je stavěla. Pokud nepůjdou otevřít, může za to on,“ zavtipkoval šéf Boudy, který spolu s hejtmanem Netolickým s vypětím sil dveře do útrob jedné z pěti stavebně dokončených dělostřeleckých tvrzí otevřeli. Není se čemu divit. Každé křídlo váží zhruba jako dva osobní automobily a na vrata bylo spotřebováno 50 kilogramů barvy.
Zasouvací vrata jsou jednou ze tří bezpečnostních pojistek před nepřítelem. Vchodový objekt tvrze byl jištěný celkem třikrát. První byla vždy těžká šedivá mříž, která váží skoro 15 tun. Další měla být 21 tun těžká padací vrata zasouvající se do podzemí a posledním bezpečnostním prvkem měla být nová posuvná vrata.
Práce na Boudě ještě nekončí. V další etapě bude nutné opravit interiéry tvrze. Zvláště bude potřeba dokončit stavební práce a instalovat rozvody elektřiny, vody a vzduchotechniky. Vstupní objekt se má ve dvouletém horizontu dočkat i dobových exponátů.
V dlouhodobé koncepci jsou na tvrzi Bouda naplánovány investice za zhruba 50 milionů korun. „Bavíme se se Společností přátel čsl. opevnění o dalších etapách. Přemýšlíme, zda tvrz nezařadit do evropského programu Interreg. Nejbližší větší investicí by mohla být instalace 21tunových padacích vrat, která by vybavení tvrze Bouda završila. Jejich cena bude zřejmě výrazně vyšší, než jsme předpokládali,“ dodal hejtman.
Bunkraři by rádi na Boudu, kterou ročně navštíví zhruba 15 tisíc turistů, nalákali i víc rodin s dětmi, které třeba nechtějí absolvovat pochůzku labyrintem chodeb v podzemí, zato by je bavila prohlídka vchodového objektu s původním dobovým vybavením včetně bojových kulometů.
„Naše vize nekončí jenom u vstupního objektu. Pokud chceme tvrz zpřístupnit více, musíme ji přiblížit lidem. Nabízí se kyvadlová doprava například elektrobusem, který by mohl turisty dopravovat od vlakové zastávky v Těchoníně nebo Jablonném,“ dodal hejtman.
