Kdyby bylo potřeba, vystačí nemocnici voda na dva dny za jejího plného provozu, při úsporném režimu i na delší dobu.
„Naštěstí jsme ji v poslední době nebyli nuceni využít. Naposledy zhruba před deseti lety. Zdroj je však průtokový, aby se voda obměňovala a nestála,“ řekla tisková mluvčí Pardubické krajské nemocnice Kateřina Semrádová.
V těle věže musí zájemce o pěknou vyhlídku vystoupat 66 schodů a ještě jednou tolik potom po úzkých točitých schodech kupolí k vyhlídce.
Pardubice se najednou z této strany jeví jako město obklopené zelení.
Masivní secesní věžový vodojem byl postavený v letech 1906 - 1907 na tehdy holém temeni vrchu Vinice ve výšce 233 metrů nad mořem.
Web vodarenskeveze.cz popisuje dílo jako železobetonovou stavbu hřibovitého tvaru s rafinovaně traktovaným vnitřním prostorem a se zajímavě secesně řešenou fasádou s nápisovou páskou Vodojem královského komorního města Pardubice LP 1907.
Nevšední interiér spočívá ve složitém opěrném systému dvou prstenců pilířů, které obemykají ústřední válec, který prochází celou stavbou až nad zploštělou střechu.
Jan Vladimír Hráský, který byl profesorem kulturního inženýrství a vodárenství, dokonce ve své knize z roku 1919 uvádí, že se jedná o první železobetonový věžový vodojem u nás.
Věžový vodojem měl částečně sloužit i jako turistická rozhledna, proto bylo jeho okolí souběžně se stavbou zkultivováno jako parkový sad. Vyhlídka je přístupná točitým schodištěm.
Celková výška vodojemu je 25,5 metru. V horní části je umístěn dvoukomorový vodojem o obsahu 864 metrů krychlových. Výška dna nad terénem je 13,75 metru a výška vody ve vodojemu je pět metrů.
Když v polovině 20. století vyrostla v Pardubicích nová sídliště jako například Dukla, Polabiny nebo Dubina a spotřeba pitné vody ve městě rapidně stoupla, bylo nutné dát do provozu nové vodní zdroje a vybudovat vodojemy o větší kapacitě. Ty vznikly v Mikulovicích a na Kunětické hoře.
Od té doby nebyl nemocniční vodojem funkční. Stavba je technickou památkou, do níž se návštěvníci podívají skutečně jen velmi vzácně.
