Právě tam malíř část Slovanské epopeje vytvořil, v depozitáři muzea jsou uloženy skici, podle nichž Mucha maloval.
Muchova lípa, už před sto lety mohutná, stojí u Lukavického dvora nedaleko Letohradu. Neobvyklý tvar malíř umělecky ztvárnil na obraze "Přísaha Omladiny pod Slovanskou lípou".
O CO SE PERE PRAHA S MORAVOU?Prohlédněte si Slovanskou epopej |
"Dnes obzvlášť se tato lípa stala zajímavým turistickým cílem, proto ji hodláme pořádně označit cedulkou a také ji chceme přihlásit příští rok do soutěže Strom roku. Když jsou Alfons Mucha a jeho lípa tak populární, tak bude mít naději na dobré umístění," míní starostka Lukavice Ilona Severová.
Mucha jezdil do Kyšperku na letní byt
Alfons Mucha zanechal svoji stopu hlavně v Letohradě. Jezdil do Kyšperku, jak se město tehdy jmenovalo, se svou manželkou k jejímu strýci a tetě od roku 1906 do roku 1928 téměř každoročně.
VÝCHODOČECH MUCHAMéně známý je vztah Alfonse Muchy k Ústí nad Orlicí. Při své návštěvě tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie v mládí se budoucí první umělec české secese tak nadchl jeho výzdobou, že se rozhodl věnovat malířství jako svému povolání. "Ponejprv viděl jsem nástěnné malby. Celý strop byl pokryt krásnými malbami narození Páně s anděly, jejichž perutě rámovaly celé to dějství... Ten hluboký dojem mne provázel po celý život," vzpomínal později na Ústí nad Orlicí Alfons Mucha. Proslulá svým vztahem k Alfonsu Muchovi je také Chrudim. Unikátní plakáty Alfonse Muchy jsou ale teď ukryté v depozitáři Regionálního muzea . (více o nich si přečtěte zde) |
I proto se stal Alfons Mucha už za svého života čestným občanem města, dnes je po něm pojmenována letohradská ZUŠ i jedna z nejhezčích vyhlídek, jeho pracemi se může pochlubit městské muzeum.
Dva se hádají a třetí se směje?
"Máme jen zlomek Muchova díla, ale pyšníme se jím. Když vidím v televizi, jak balí velkolepá plátna epopeje do rolí, říkám si, že by bylo pěkné, kdyby se dva hádali a třetí se smál," usmívá se šéf letohradské kultury Jaroslav Moravec představě, že by plátna skončila například v letohradském zámku.
Městské muzeum uchovává například dvě desítky Muchových skic a v depozitáři také jednu z nich šest metrů dlouhou. Současný zájem o Muchu ji však zřejmě znovu vrátí do výstavních prostor, ačkoli pro ni zatím chybělo místo.
"Artefakt jsme vystavili už při jubileu 700 let města, ale nyní zvažujeme, že ho vystavíme znovu. Bylo by pro nás lákavé udělat celou Muchovu výstavu, ještě to s radnicí zvážíme," řekl Jaroslav Moravec.
Jak udělat z Muchy show
Skeptický k šanci využít většího zájmu o Alfonse Muchu jako lákadlo k cestě turistů do Letohradu je však Pavel Tacl, majitel tamního Muzea řemesel.
"Čeští lidé se o umění skoro nezajímají, na Muchovu Slovanskou epopej se jezdili dívat jen proto, že je atrakcí díky svému rozměru. Na osobnostech malířských může stavět cestovní ruch petrohradská Ermitáž nebo pařížský Louvre, nikoli Letohrad. Lidé chtějí hlavně různá show, klasické nabídky je nezajímají," řekl Tacl.
