Týden před prázdninami na pardubické letiště přiletěly gripeny, letouny L-159, Alca i L-39 Albatros. A lidem z okolí ranveje se přitížilo. Představa odpolední kávy na zahradě či večerního uspávání dětí musela jít stranou. Přelety i tří gripenů najednou nešlo ignorovat.
„Většinou se piloti snažili jít nad pole, ovšem když se párkrát rozhodli dát si průlet nad domy, tak to byla síla. Děti se bály, ten hluk je fakt šílený,“ uvedl Jan Ilič, který bydlí na východní straně letiště a na hluk si stěžuje dlouhodobě.
Pravdou je, že piloti krajské město nijak nešetřili. Létalo se hodně. I na pardubickém letišti totiž vojáci zachovali nejen neustálou pohotovost pilotů gripenů, kteří v případě signálu musí do 15 minut vzlétnout, ale také klasický výcvik.
„Letecký výcvik plynule pokračoval dle ročního plánu. Z pardubického letiště jsme uskutečnili 586 cvičných letů, během kterých naši piloti strávili ve vzduchu více jak 488 hodin,“ řekl mluvčí 21. základny taktického letectva Čáslav Tomáš Maruščák.
Nejvíce si užívali „leteckých dnů“ obyvatelé okrajových částí města nedaleko letiště. Tam cítili pobyt letky ještě o poznání víc než v centru. Například ve Starých Čívicích či Nemošicích přelétala letadla pravidelně. Ne všichni si však randál nechali líbit, a to i kvůli tomu, že čáslavské letní návštěvy se v posledních letech staly normou.
„Útvar obdržel necelou jednu desítku stížností, které vyřizoval ve spolupráci s 21. základnou taktického letectva Čáslav,“ sdělila kapitánka Iva Machová z pardubického letiště.
Stíhačky přiletí na poměrně dlouhou dobu
Dobrou zprávou však je, že na dalších několik let byli v Pardubicích piloti z Čáslavi se svými stroji zřejmě naposledy. „Momentálně není plánována další výluka leteckého provozu u 21. základny taktického letectva Čáslav. Záložní letiště v Pardubicích však využíváme pravidelně téměř každý rok, a to v případech oprav pohybových ploch nebo v případě různých technických odstávek,“ uvedl Tomáš Maručšák.
Horší pak už pro mnoho lidí z Pardubic je, že přibližně za pět let přiletí stíhačky na poměrně dlouhou dobu. Na čáslavském letišti se totiž chystá generální oprava dráhy, po jejím dokončení bude ranvej delší a vzroste její únosnost, aby na ní mohly přistávat i těžší vojenské dopravní letouny.
Letiště v Čáslavi od svého vzniku takovou generální rekonstrukcí ještě neprošlo. „A po více než 60 letech tomu stav vzletové a přistávací dráhy odpovídá,“ řekl Maruščák.
Letiště v ČáslaviLetos uplynulo 60 let od založení 22. stíhacího pluku, který byl přímým předchůdcem dnešní 21. základny taktického letectva Čáslav. Tamní letiště se začalo stavět v roce 1952, o dva roky později už v něm působil školní pluk. V roce 1957 vznikl 22. stíhací letecký pluk. Nyní tam provozují letouny JAS-39 Gripen, L-159 Alca a L-39 Albatros. |
Práce přibližně za dvě miliardy korun by měly probíhat v letech 2022 až 2023 a vyžádají si dvouletou výluku leteckého provozu. Během oprav se vojenská technika nejspíš dočasně přesune na několik různých základen.
Přesná organizace se podle Maruščáka nyní plánuje. „Určitě zde budou varianty, že budeme působit z více vojenských letišť, nikoliv pouze z pardubického letiště,“ dodal mluvčí.
Není ale těžké odhadnout, kam většina tamních strojů během oprav zamíří. S velkou mírou pravděpodobnosti se dá očekávat, že zásadní zátěž pocítí opět lidé z Pardubic.
„Jelikož pardubické letiště je dlouhou dobu deklarované jako záložní letiště pro naši základnu, prostory dobře známe a působení zde nás nijak neomezuje. Musí být provedeny dohovory se správou letiště a Centrem leteckého výcviku tak, aby všechny tři subjekty využívaly letiště efektivně a bez omezení,“ řekl Maruščák.
