Někteří chovatelé hovoří o dvou útočících zvířatech, jiní o jednom. Podle nich šelmy dokázaly překonat i elektrické ohradníky. Ochránci přírody však tvrdí, že zabezpečení mělo slabiny.
Poblíž chaty Studeničné zabil vlk tři ovce, u chaty Gírová čtyři ovce a nedávno u lyžařského areálu v Mostech u Jablunkova taky čtyři ovce.
„Další dva berany našel hospodář mrtvé v ohradě dnes ráno. Jeden z majitelů šelmu zahlédl přímo při činu. I zvěrolékař nám potvrdil, že se jednalo o vlka,“ říká Aleš Cwik z jablunkovského odboru životního prostředí.
„Zdivočelí psi napadají kořist jiným způsobem, pokoušou ji, podrápou. Vlk je zkušený predátor, jde rovnou po krku, prokousne ovci tepnu a pak jí vyžere vnitřnosti. Vůbec si nevzpomínám na to, že bychom někdy řešili útoky vlků. Během deseti let určitě ne. Naposledy to byl medvěd, který poranil ovce na Nýdecku.“
Ladislav Byrtus, který pase u Gírové, vlka řádit ve své ohradě neviděl, byl v práci. Našel už jen zabité a potrhané ovce.
„Mám elektrický ohradník, netuším, jak se vlk dostal dovnitř. Je to čerstvé, tak jsem zatím nestihl vymyslet lepší zabezpečení stáda,“ uvádí Byrtus.
Cwik dodal, že může jít o vlka samotáře, který si dobře zmapoval terén v celé oblasti. „Smečka by častěji migrovala, tento se drží v určitém okruhu. Uvidíme, jak se bude chovat a kam zamíří, až napadne sníh. Možná odejde,“ přemítá Cwik.
2. září 2019 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvStačí jedno slabé místo
Podle ochránců přírody vlk téměř vždy primárně překonává ohradu podlezením, podhrabáním. Jediné nezabezpečené místo v oplocení, které šelmám umožní vniknout do stáda, může celé úsilí lehce zhatit.
„Není třeba, aby elektrické ohradníky či pevné ploty byly vysoké. Tradičně v evropských zemích a v závislosti na terénu postačují elektrické ohradníky vysoké 90 až 120 centimetrů. Důležité je dbát na spodní elektrický drát. Neměl by být výše než patnáct až dvacet centimetrů nad zemí a pastvina pod ním by se měla pravidelně podsekávat, aby nedocházelo ke ztrátám napětí,“ vysvětluje Tomáš Krajča z Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Jedná se o velmi inteligentního živočicha, který nelituje pečlivě obejít celou ohradu a nalézt nejslabší místo. Viděl jsem jedno z těch oplocení, kde došlo k útoku. Mělo nedostatky,“ líčí Tomáš Krajča z Agentury ochrany přírody a krajiny.
Odborník na vlky doporučuje zaměřit se na to, aby vlk při pokusu o kontakt s ohradníkem dostal dostatečně výstražnou elektrickou ránu a aby pastevečtí psi zůstávali se stádem v ohradě a fungovali pro zastrašení vlků.
Chovatelé mohou žádat o odškodnění
„Ačkoliv stoprocentní ochranu v přírodě garantovat nelze, správně nainstalovaný elektrický plot ji zajistí v osmdesáti procentech a v kombinaci s pasteveckým psem až v pětadevadesáti procentech. V současné době pracujeme na stanovení doporučení k optimálnímu zabezpečení stád, kde budou veškeré možnosti popsány,“ doplní Krajčo.
Cwik případy na Jablunkovsku vyšetřuje a vyřizuje hospodářům poklady pro odškodnění. Chovatelé mohou dostat od státu částky v řádech několika tisíců korun za kus. Za bahnice a neplemenné berany 6 tisíc korun nebo 200 korun za kilogram, ale například za dojenou ovci s mléčnou produkcí až téměř 20 tisíc korun.
Vlčice v Javorníkách vyvedla sedm mláďat, poprvé po třiceti letech:
