Výpočetní kapacita superpočítače Anselm byla k dispozici českým i zahraničním vědcům. Ti na jedinečném zařízení za sedm let provozu spustili více než 2,6 milionu výpočetních úloh při 725 výzkumných projektech.
První tři roky pracoval v provizorních kontejnerech v areálu VŠB – Technické univerzity Ostrava, poté se přesunul do datového sálu nově postavené budovy IT4Innovations.
„Byl tak zprovozněn vlastně dvakrát, což se každému superpočítači nepodaří. Jméno Anselm získal podle jednoho z prvních hlubinných černouhelných dolů na Ostravsku, který pojmenoval jeho majitel Salomon Mayer von Rothschild po svém synovi,“ popsala mluvčí ostravské technické univerzity Petra Halíková.
Anselm řešil úkoly z oblastí materiálových věd, výpočetní chemie, biověd či inženýrství. Například propočítával účinky nových léků, kreslil 3D mapy nebo vyhodnocoval modely dosahu povodní či účinků znečištění ovzduší.
Zařízení o výkonu čtyř tisíc notebooků položilo základy ostravského superpočítačového centra.
„Anselm byl ve své době jedinečný a pomohl IT4Innovations a tím i celou Českou republiku zařadit na mapu nejvýznamnějších evropských výzkumných superpočítačových center,“ konstatoval Jaroslav Vojtěch, vedoucí skupiny Big Data společnosti Atos, jež superpočítač Anselm dodala.
Štafetu po Anselmovi přebírá Barbora
Ani po skončení provozu nemíří Anselm do starého železa. Další uplatnění najde v expozici Svět civilizace, která se otevře v dubnu ve Světě techniky v Dolní oblasti Vítkovic. Zblízka se na něj tak bude moci podívat každý zájemce.
„Zatímco dosud se na něj mohli uživatelé jen virtuálně připojovat, budou se jej moci nejen oni, ale všichni návštěvníci doslova dotknout,“ dodal Branislav Jansík, ředitel superpočítačových služeb IT4Innovations.
Štafetu po Anselmovi převzal superpočítač Barbora, který slavnostně spustili v říjnu roku 2019. Barbořin kombinovaný teoretický výpočetní výkon je téměř devětkrát větší než Anselmův.
