Další a další projekce. Příběh uhlím zničené Karvinné podeváté vyprodá kino

Amatérští filmaři měli původně za to, že dokument O zaniklé Karvinné zaplní sál kina jen jednou. Jenže zájem místních předčil očekávání. Chystá se už osmá a devátá projekce. Pokaždé byl sál vyprodán, nejinak tomu bude i tentokrát.

Dokument s názvem O zaniklé Karvinné se setkal s odezvou, kterou nikdo nečekal. „Aktuálně připravujeme osmou a devátou projekci, která se uskuteční 23. února. Zatím pokaždé jsme měli plno a stejně tak tomu bude i tentokrát,“ potvrdila Monika Vodáková z Art Klapka. 

Spolek poloprofesionálů a amatérů nadšených pro filmovou branži trefil do černého. 

Historie staré Karvinné (dříve psáno se dvěma n – pozn. autora), která se rozkládala v dnešní části Karviné-Doly, je pro spoustu místních, ale i přespolní stále lákavým tématem. 

Vždyť z místa, kde kdysi, v éře hornických kolonií, žilo i přes 20 tisíc lidí, se stalo „město duchů“ se zhruba dvacítkou obyvatel. Život odtamtud zmizel kvůli poddolování. 

Kromě pár posledních starousedlíků zůstal v Dolech jen hřbitov a křivý kostel sv. Petra z Alkantary, který upomíná na světoznámou věž v italské Pise, protože vlivem poddolování nejen poklesl, ale také se vychýlil o téměř sedm stupňů na jih. Filmařům na přípravě snímku pomáhali i pamětníci a odborníci. O historii místa se rozpovídali v rozhovoru pro týdeník 5plus2. 

„Třeba se lidé do zaniklé Karvinné zase jednou vrátí“

Všech dosavadních projekcí filmu o staré Karvinné se účastnili Libuše Kolková a Rudolf Hrubý. O historii i současnosti místa toho ví tolik, že je filmaři požádali o spolupráci na vzniku dokumentu. Po každém promítání pak dvojice diskutuje s návštěvníky kina Centrum. Rudolf Hrubý roky pracoval v tamní koksovně, intenzivně se také zajímá o historii rodu Larisch-Mönnichů, se kterým je minulost staré Karvinné úzce spjata. Libuše Kolková je zase uznávanou odbornicí na historii regionu, kterou si knihovny a další instituce zvou k besedám a která různými zákoutími Karvinska provází zejména lázeňské hosty. 

Na dokumentu O zaniklé Karvinné jste se oba podíleli. Jak se vám líbí výsledek?
Libuše Kolková: Ve filmu se najde několik chybiček, některých jsem se dopustila i já sama, snad z přeřeknutí. Ale každý takový počin je ku prospěchu a jsem za vznik dokumentu velmi ráda. 

Co zajímavého vám pak ukázaly následné besedy s lidmi? 
Libuše Kolková: Diskuse nám ukázaly mimo jiné to, že bohužel někteří obyvatelé města nerozlišují starou Karvinnou a tu novou, velkou Karvinou vzniklou po roce 1949. Lidé se často ptali i na věci a oblasti mimo dnešní část Doly. Proto mám za to, že je třeba neustále připomínat, že stará Karvinná se datuje od roku 1268 do roku 1949 a že poté vlivem poddolování a vystěhování z dnešní části Doly došlo k připojení okolních obcí a Fryštátu. 

Rudolf Hrubý: Je pravda, že občas se diskuse rozplývala do jiných oblastí města. Teď na předposledním promítání se mě ale ptali na koksovnu na Armádě. To mě potěšilo, protože to je mně blízké. Každý rok od devítiletky jsem tam o prázdninách pracoval a později jsem tam nastoupil jako mistr topení.Její provoz byl zastaven v roce 1997, nahradila ji Koksovna Jan Šverma v Ostravě. Je mi líto osudu staré koksovny, jako památku na ni mám alespoň stovky fotografií, a focení je dodnes mým velkým koníčkem. 

Ve zlaté éře hornických kolonií žily ve staré Karvinné, v dnešní části města s názvem Doly, až desetitisíce lidí. Jaká je současnost?
Rudolf Hrubý: Nejvíce obyvatel měla stará Karvinná v roce 1930, kdy tam žilo přes 23 tisíc lidí. 

Libuše Kolková: A od té doby jejich počet neustále klesá. Aktuálně v Dolech žije zhruba dvacítka obyvatel. 

Co zajímavého zmizelo vlivem hornické činnosti z místa? 
Libuše Kolková: Mezi výjimečné stavby patřil zámek Na Solci postavený ve stylu francouzské renesance. Byla tam nádherná radnice, výjimečnou stavbou byl i kostel sv. Jindřicha. 

S přesídlením většiny obyvatelstva z poddolovaného území přišla Karviná i o jedno n v názvu. Proč vlastně?
Libuše Kolková: V roce 1949 byla nejprve vyhlášena soutěž, jak by se mělo to nově sdružené velké město jmenovat. A bylo přes 300 návrhů. Nakonec ale došli k tomu, že by měl být zachován ten původní název, jen upraven do novějšího spisovného jazyka. 

Myslíte, že se do části, kde kdysi žily desetitisíce lidí, může zase jednou vrátit život?
Libuše Kolková: Vrací se tam fauna. Objevují se tam i rostliny, které tam celá staletí nebyly. Když se vrací fauna, flóra, věřím, že se jednou vrátí i člověk. 

Rudolf Hrubý: Karviná – Nové Město bylo stavěno na 50 let. S původní myšlenkou, že se do Dolů lidé zase jednou vrátí. No a teď se v Novém Městě ve velkém bourá, tak se necháme překvapit.

Libuše Kolková je odbornicí na historii staré Karvinné.

Pamětník Rudolf Hrubý vzpomíná zejména na koksovnu, která ve staré Karvinné stála.