K dobré kvalitě vzduchu podle odborníků přispěly hlavně výrazně nižší koncentrace látek znečišťujících ovzduší během zimního období od ledna do března a od října do prosince.
„Leden byl teplotně silně nadprůměrný měsíc s výrazně lepšími rozptylovými podmínkami. Zaznamenali jsme tak výrazně nižší koncentrace oproti průměru za poslední desetiletí,“ řekla mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Monika Hrubalová. Dobré rozptylové podmínky panovaly také v březnu a netypicky i po celý listopad.
Nejčastěji se nad limit v kraji během loňska dostaly koncentrace polétavého prachu v Karviné, Věřňovicích na Karvinsku a v Ostravě-Radvanicích. Ani jedna z lokalit však nepřekročila zákonnou hranici pětatřiceti dní s nadlimitním množstvím prachu.
Smog zahalil Moravskoslezský kraj, nejhorší situace je na Ostravsku a Karvinsku |
V Karviné se množství polétavého prachu pohybovalo nad povolenou hranicí celkově 19 dní, tedy stejně jako v roce 2022. Ve Věřňovicích to bylo 17 dní, přičemž o rok dříve dýchali tamější obyvatelé nadlimitně znečištěný vzduch celkem 43 dní. V roce 2019 to bylo dokonce 74 dní a o rok dříve 94 dní.
V Radvanicích se v roce 2023 množství polétavého prachu ve vzduchu vyšplhalo nad limit šestnáctkrát, což je o 20 dní méně než předloni. „Podobně jako v minulých letech, ani v roce 2023 nepřekročilo imisní limity množství oxidu dusičitého, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého,“ doplnila Hrubalová.
Krize měla negativní vliv
Doplnila, že koncentrace přízemního ozonu už ale nemají tak pozitivní trend. V uplynulých třech letech však naměřené hodnoty na žádné ze stanic v kraji nepřekonaly povolenou hranici 25 překročení hodnoty imisního limitu přízemního ozonu za rok.
Meteorologové z hlediska kvality ovzduší hodnotí rok 2023 jako mimořádně příznivý i v rámci celého Česka, a to i přes energetickou krizi, která měla na stav ovzduší negativní dopad. „Energetická krize zapříčinila, že některé domácnosti přešly k levnějšímu způsobu vytápění, tedy z plynového či elektrického na vytápění pevnými palivy,“ doplnila Hrubalová.
Smogová situace stále platí na Ostravsku, Karvinsku a Frýdecko-Místecku |
V kraji má v současné době největší podíl na znečištění polétavým prachem PM10 právě individuální vytápění domácností uhlím a biomasou. „Je to hlavní problém během chladné části roku,“ přiblížila vedoucí oddělení kvality ovzduší pracoviště ČHMÚ v Ostravě Blanka Krejčí. „Menším podílem a častěji lokálně se projevují částice z automobilových emisí a z provozu průmyslové energetiky či hutnictví železa.“
I letos proto hodlá kraj podpořit přechod domácností na ekologičtější zdroje vytápění pomocí kotlíkových dotací. „Lidé mohou získat finanční podporu ve výši 7,5 tisíce korun na výměnu starých kotlů,“ uvedla mluvčí kraje Miroslava Chlebounová.
21. ledna 2019 |
