„Například Ostravicí, do které připouštíme vodu z přehrad Šance a Morávka, ve Frýdku-Místku protékalo v letních měsících pět set litrů vody za sekundu. Výjimkou nebyly roky, kdy voda zmizela úplně a koryto vysychalo,“ připomněla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. „Letos tudy v době veder teklo až tisíc pět set litrů za sekundu, což je prakticky trojnásobek.“
Navíc je podle vodohospodářů průtok korytem řeky stabilní. „Vypouštěná voda je kvalitní, vytváří neměnné podmínky pro vodní organismy včetně ryb, umožňuje naředění zbytkového znečištění z městských čistíren odpadních vod a je zárukou hojně využívané krátkodobé rekreace u našich řek,“ zhodnotila Vlčková.
Vody je málo, kraj postihlo sucho. Problémy začínají mít i rybáři a zemědělci |
Že navyšování vody v řekách v letních měsících pozitivně ovlivňuje život vodních živočichů, připouštějí i biologové. „Voda v řečištích nevysychá a ryby mají větší šanci překonat nepříznivá období sucha,“ potvrdil Bohumír Lojkásek z Katedry biologie a ekologie Ostravské univerzity, který pod přehradami mapuje druhy ryb. „Voda z přehrady tím, že je studenější, váže více kyslíku a déle udrží jeho optimální hladinu, kterou ryby k životu potřebují.“
Současně však dodává, že jde sice o pozitivní, nicméně krátkodobý efekt pomoci. „Z dlouhodobého hlediska měla výstavba hrází v řekách na živočichy pod nimi významně negativní dopad, a to především na ryby,“ konkretizoval Lojkásek. Ve vodách pod přehradami se podle biologů změnil přirozený průběh ročních teplot a v řekách ubyl i štěrk z horských úseků povodí.
Některé druhy ryb postupně mizejí
„V létě je dnes pod hrází voda výrazně studenější a v zimě naopak teplejší, takže vodní hladiny nezamrzají, jak tomu bylo kdysi,“ řekl biolog. „Přehrady navíc zamezily miliony let probíhajícímu pohybu štěrků a vyvolaly pod přehradami jev, kterému říkáme hladová voda. Řeka si už nemůže vybíjet energii v posunu štěrku a balvanů. Proto obnažuje a rozštěpuje dno až na skalní podloží, a koryto tím kaňonovitě prohlubuje.“
Zmizela i místa přirozeného rozmnožování ryb v nánosech štěrků a významně ubylo i prostorů k jejich přirozenému vývoji. „Důsledkem těchto jevů v podbeskydském úseku Ostravice je, že zde již neuvidíme hejna střevle potoční, lipanů podhorních a jelce tlouště, což jsou ryby, které potřebují k životu teplejší vodu. V zimě se zase spousta ryb stává snadnější kořistí predátorů, jako jsou kormoráni, protože je nechrání přirozená vrstva ledu,“ upřesnil Lojkásek.
Největší horko není v Ostravě v centru, předčí jej okolí firem a obchoďáků |
Jedním z mála druhů ryb, které se do Ostravice nad soutok s Čeladénkou začínají vracet, je střevle potoční. Důvod odborníci vidí v obrovských vedrech, která přece jen dokázala oteplit vodu v řece natolik, že v ní střevle dokážou žít.
„Její návrat do Ostravice zřejmě ovlivnila i skutečnost, že pracovníci Povodí Odry začali po desítkách let nově vypouštět do řeky vodu z horních vrstev nádrže Šance,“ upozornil Bohumír Lojkásek. „Z biologického hlediska to hodnotíme jako žádoucí krok, jenž by měl pomoci nejen střevli, ale časem i dalším živočišným druhům.“
28. července 2023 |
