Vizualizace čtveřice stromů na Masarykově náměstí v Novém Jičíně. Radniční plán památkáři napoprvé zamítli. | foto: Městský úřad Nový Jičín

Na náměstí v Novém Jičíně opět porostou stromy. Po osmdesáti letech

  • 2
Na turisticky atraktivním a památkově velmi hodnotném Masarykově náměstí v Novém Jičíně se objeví stromy. Stane se tak zhruba po osmdesáti letech.

Vedení města uspělo se svou opakovanou snahou u památkářů, kteří přitom loni se stejným záměrem nesouhlasili. Nový Jičín proto po neúspěchu plánoval alespoň menší dřeviny v nádobách.

„Tyto stromy by však nikdy nedosáhly takových rozměrů a kvality, jako stromy pevně zasazené do země, kde mají kořeny možnost volně růst,“ upozornil novojičínský místostarosta Ondřej Syrovátka.

Po následném jednání s autory rekonstrukce náměstí z roku 2009 Nový Jičín ještě jednou Národnímu památkovému ústavu (NPÚ) zaslal žádost o povolení čtyř stromů zasazených okolo morového sloupu a kašny. A uspěl.

„Památkáři své stanovisko přehodnotili a s umístěním stromů nakonec souhlasili,“ oznámil s potěšením místostarosta. Dodal, že projekt a výsadbu bude město s NPÚ konzultovat.

Bude nutný archeologický průzkum

Jak uvedla mluvčí Nového Jičína Radka Cáhlíková, památkáři změnili stanovisko díky postupně se měnícímu pohledu na zeleň a vodní prvky. „Metodické centrum zahradní kultury v Kroměříži vydalo novou metodiku, na jejímž základě se přikláním k vydání kladného stanoviska. Musí však být splněny určité podmínky jako zajištění dostatečného a kvalitního prostoru pro nové dřeviny, například užitím prokořenitelných buněk,“ vysvětlila ČTK pracovnice památkové péče NPÚ Andrea Miczková. Nutný bude i archeologický průzkum místa výsadby.

Zopakovala, že jediným vhodným místem pro stromy je prostor okolo morového sloupu, kde stromy v minulosti už rostly. „Nesmí však být v kolizi s mariánským sloupem a průhledy na jednotlivé části náměstí,“ doplnila památkářka.

Město letos zpracuje projekt, s výsadbou počítá v příštím roce. Stromy rostly na náměstí ve 20. a 30. letech minulého století. Tehdy to byly takzvané lípy svobody zasazené po vzniku Československa. V době 2. světové války byly odstraněny a poté už nebyly obnoveny.