„Když se zavíral Šantán, protože toto spartánské, i když oblíbené zařízení nesplňovalo žádné ze současných provozních nařízení a tolerovalo se pouze do doby, než se otevře Bezručova chata, přemluvili mě, ať jim na startu s chatou pomůžu. Tehdy nikdo nečekal, že zájem turistů bude tak obrovský. Vrchol Lysé hory se stal tak věhlasný, že jsme za den obsluhovali i tisíc lidí. Jsem vděčný, že jsem měl k ruce schopný tým, díky němuž jsme to zvládali, ale je mi osmašedesát let a nohy začínají bolet. Nejvyšší čas skončit,“ říká Sklenář. Na vrcholu zažil i nejednu krušnou chvilku.
Hlavně během zim, které si zde nezadají s vysokohorskými podmínkami. Třeba s manželkou vyrazili v pět ráno vařit do Šantánu zelňačku, aby se příchozí mohli zahřát, a nemohli ho pod sněhem najít.
„Jako první jsme objevili komín a pak s námi bufet vyhrabával, kdo mohl. Tři čtyři metry sněhu, v závějích i pět, to nebylo na Lysé nic výjimečného,“ vzpomíná muž.
Kvůli zásobování se několikrát ocitl v ohrožení života. „Prostě se s námi i s nákupem převrátil v závějích skútr a spadli jsme deset metrů ze srázu dolů. Já přitom pocházím z Olomouce, z rovinatého kraje, takže jsem si občas říkal, kde jsem se to ocitl. Jsem rád, že jsem to přežil,“ líčí chatař.
Když jsou teď zimy slabší, objevila se nová komplikace. Nedostatek vody. „Na ten počet turistů zásoby vody na Lysé hoře nestačí. Dováží se s pomocí hasičů, hodně se s ní šetří a nastal i okamžik, kdy jsme museli zrušit lidem ubytování a omlouvat se kvůli tomu, že není voda. Jediné řešení do budoucna vidím ve vybudování vodovodu nahoru,“ míní Sklenář.
Návštěvnost nejvyšší hory Beskyd se rok od roku zvedá. „Byli jsme zvyklí na fronty ze Šantánu, takže jsme si s nimi poradili i v nové chatě. Je škoda, že legislativa neumožní kapacitní rozšíření restaurace. Mám mezi příznivci Lysé spoustu přátel. Na všechny ty tváře budu moc rád vzpomínat. Zaučím svého nástupce a pak se s horami rozloučím. Budu si dole užívat dětí a vnoučat,“ tvrdí muž.
Podle něj tuto práci může doporučit jedině nadšenci, milovníkovi hor, který nečeká, že vydělá balík peněz. Na stránkách Klubu českých turistů visí přihláška do výběrového řízení na nového nájemce.
„Je pravda, že bychom byli nejraději, kdyby pan Sklenář zůstal, ale víme, že to nejde. Vytáhli jsme ho ze Šantánu a přemluvili, aby nám rozjel Bezručovu chatu, což splnil na tisíc procent. Doufáme, že někde existuje ‚dvojník‘, který půjde v jeho stopách,“ dodává Rostislav Kašovský z vedení Klubu českých turistů.
