Soukromí lesníci si stěžují, že vytěžené dřevo nemají čím odvážet, ani kde skladovat. Navíc jim scházejí sazenice, kterými by nahradili zničené stromy a zalesnili holiny.
Přitom kalamitní dřevo se v lese nechávat nesmí právě proto, aby by se brouk nemohl dále šířit. Zákon hovoří jasně - okamžitě pokácet a vyvézt.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) se proto chystá na jednání se zástupci státu. Předseda SVOL František Kučera vysvětlil, že dřevo je nejlepší z lesa odvézt na nějakou louku či pozemek, chemicky ošetřit, zakrýt sítí a kolem postavit lapače na kůrovce.
„Nejhorší je, že i pily jsou dřevem zavaleny a odmítají ho brát,“ vzdychl si Kučera. Podle ministerstva zemědělství se v současné době vytipovávají plochy vhodné pro dočasné skladování kalamitního dříví.
„Jedním z oslovených jsou i České dráhy. Fungovalo by to tak, že vybrané vhodné plochy by se pronajímaly státnímu podniku Lesy ČR, popřípadě dalším zájemcům, kteří budou potřebovat řešit problém dočasného uskladnění dřeva,“ informovalo tiskové oddělení ministerstva zemědělství.
Kučera poukázal také na to, že ČD Cargo zase nemá dostatek vagonů, aby ohromné množství vytěženého materiálu odvezlo, a že nezbývá, než ho nakládat do kamionů, které jezdí po už tak rozbitých obecních cestách.
Vlaky přepravily téměř dvojnásobek dřeva
Podle předsedy představenstva ČD Cargo Ivana Bednárika první čtyři měsíce letoška vlaky ve srovnání se stejným obdobím roku 2015 přepravily téměř dvojnásobek dřeva. Sdělil, že se jedná o více než 27 tisíc naložených vozů, což představuje více než 1,1 milionu tun dřeva.
„Vozový park jsme rozšířili o 490 vozů, další významné objemy jsme přepravili ve vozech jiných vlastníků. Musíme ale upozornit na důležitý fakt, že další opatření nelze realizovat bez finančních prostředků,“ poznamenal Bednárik.
Doplnil, že konkrétně je třeba se soustředit na dostatečný počet vozů, lidí a také na kapacitu nakládacích míst. Přepravu dřeva po železnici provází řada problémů.
„Dochází například k poškozování nakládacích ploch v železničních stanicích těžkými automobily, o víkendech je nedostatek nakládacích kapacit, nakládací a vykládací místa jsou přetížená,“ konstatoval Bednárik.
Předseda SVOL zmínil i třetí komplikaci. „Rozlehlé holiny po těžbě se musí zalesnit a sazenice listnáčů, které zčásti nahradí vykácené jednodruhové smrkové porosty, hlavní příčinu kůrovcové kalamity, se stávají nedostatkovým zbožím,“ řekl Kučera.
Dovážet sazenice nelze
„Dovážet sazenice ze zahraničí, tak jako se před dvěma stoletími semeny z celé Evropy zalesnila Šumava, nesmíme. Povolená jsou pouze semena vhodná do určité nadmořské výšky a od nás,“ vysvětlil Kučera.
K němu se přidal Richard Podstatzký-Thonsern zastupující soukromé vlastníky lesů na severní Moravě. Podle něj se na konci května sejde výbor SVOL a bezprostředně poté bude jednat se zástupci státu.
„Půjde o meziresortní setkání, protože kalamita se dotýká mnoha oblastí nejen životního prostředí a zemědělství. Přítomni budou také lidé za církevní, vojenské a státní lesy. Chceme problémy okolo kůrovcové kalamity podrobně probrat a najít řešení pro výše uvedené potíže, které brzdí rychlejší postup při likvidaci nemocných lesů a jejich ozdravení,“ podotkl Podstatzký-Thonsern.
Rány po kůrovci si šumavská příroda zhojí sama, přesvědčují správci parku:
22. června 2009 |
