„Byl jsem první Ostravák, který se nemocí covid-19 nakazil. Koronavirus jsem si dovezl z celoevropské konference v Maďarsku, kde se tehdy nakazili prakticky všichni účastníci. Když jsem byl doma a začal od ostatních dostávat zprávy, že jsou nemocní, neváhal jsem a jel jsem na test do fakultní nemocnice. Byl pozitivní,“ vyprávěl Marek Osoha.
Koronavirus v Česku   |
V době, kdy byl ještě bez příznaků, ale stihl nakazit čtyři lidi. „Situace byla tehdy i díky médiím značně vyhrocená, a já jsem se stal terčem různých negativních reakcí. Dokonce mne chtěl jeden obchodní řetězec žalovat. V době, kdy mi bylo kvůli nemoci nejhůře, jsem musel řešit takové nepříjemné věci,“ popsal Osoha.
Když se vyléčil, dozvěděl se ze zpráv, že v léčbě pacientů s těžkým průběhem může pomoci krevní plazma od lidí, kteří již nemoc prodělali.
„Hned mne napadlo, že bych sám mohl plazmu darovat. Den nato se mi ozval doktor Kořístka z krevního centra a zeptal se, jestli nechci plazmu darovat,“ uvedl Osoha.
Při léčbě pomáhají protilátky z krve uzdravených
Princip zmíněné léčby se u infekčních pacientů používá již několik desetiletí. „Lidem, kteří už onemocněním prošli a jsou negativní na přítomnost viru, se odebírá plazma. V ní už se vytvořily protilátky. Ty totiž mohou proti virové náloži v organismu pacienta účinně bojovat,“ vysvětlila primářka Krevního centra FN Ostrava Zuzana Čermáková.
Ve fakultní nemocnici začali takzvanou rekonvalescentní plazmu podávat před dvěma týdny, a to jako druzí v republice. Pomoci má zejména pacientům s těžkým průběhem, kteří musejí být napojeni na přístroje.
„Dozvěděl jsem se, že člověka, který plazmu ode mne dostal a který byl několik týdnů na přístrojích, mohli po dvou dnech léčby odpojit. To pro mne byl velmi pozitivní impulz a velká motivace,“ sdělil Osoha, který byl tento týden darovat krevní plazmu už podruhé.
Jeho vstřícný přístup ocenil i zástupce primářky Krevního centra FN Ostrava Martin Kořístka. „Až při osobním setkání s ním jsem si uvědomil, čím ten člověk procházel. Jako jeden z prvních nemocných v regionu čelil velmi negativním reakcím svého okolí, o to víc byl rád, že může někomu pomoci,“ přiblížil Kořístka.
„Sám jsem měl střední průběh nemoci. Nebyl lehký, ale nemuseli mne napojovat na přístroje. Z mé rodiny se ode mne nakazila dcera, která měla pouze ztrátu chuti a čichu bez dalších příznaků, syn i manželka, která se o mne celou dobu starala, zůstali negativní,“ vzpomínal Osoha.
Lékaři z krevního centra teď začínají vytvářet seznam vhodných dárců plazmy, kterou by pak mohli aplikovat pacientům s koronavirem nejen z ostravské fakultní nemocnice.
„Hodnocení efektivity léčby rekonvalescentní plazmou je zatím hlavně na základě empirických zkušeností, ale je velmi pravděpodobné, že ke zlepšení zdravotního stavu nemocných přispívá,“ podotkla primářka Čermáková.
