„Projekt se tam zaměřil na ohrožené modrásky černoskvrnné, bahenní, očkované, jasoně dymnivkového a v Bílých a Bielych Karpatech hlavně na roháče obecného, největšího evropského brouka,“ uvedla koordinátorka projektu Veronika Havlíčková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Zásahy v krajině však měly pozitivní vliv rovněž na další druhy hmyzu s podobnými životními nároky a další organismy.
Projekt financovaný Evropskou unií se zaměřoval na vybrané lokality, kde se nachází suché pastviny, mokré louky a řídké lesy. V CHKO Beskydy se tak zásahy v krajině dotkly zejména Valašska v údolí Vsetínské Bečvy a na severu v Horní Lomné.
„Jednalo se tam o šestadvacet různých lokalit s rozlohou od půl do třinácti hektarů,“ okomentovala Havlíčková s tím, že se podařilo obhospodařit dvakrát tak velkou plochu, než se původně plánovalo. „Pokud bychom převedli plochu, na které se hospodařilo, na velikost fotbalového stadionu Eden v Praze, tak jsme jich v Beskydech za šest let obhospodařili přes 800.“
Na těchto místech ochranáři prováděli nejrůznější druhy údržbových prací, jako je výřez křovin a stromů, sečení lučních porostů, pastva, proředění lesů, výsev či výsadba bylin.
Důležité ale bylo i samotné načasování zásahů. V Beskydech se na pastvinách, které je potřeba pro motýly zlepšit, zapojili i nejrůznější spásači. „Páslo se jen s omezeným počtem zvířat, a to fázově po malých plochách. Využívali jsme ovce, ale na údržbě stanovišť se podílely také krávy, kozy, koně a dokonce i dva osli,“ přiblížila Veronika Kalníková ze Správy CHKO Beskydy.
Výskyt cílových druhů se potvrdil
Kromě hmyzu ale úpravy krajiny pomohly i některým druhům rostlin. Pichlavým rostlinám se dobytek většinou vyhýbá, proto se na těchto místech dobře daří například jalovci. Ten by se na pravidelně sečené louce nikdy neuchytil.
Na některých pastvinách se rostliny také vysévaly. Mateřídoušky, která je živnou rostlinou pro kriticky ohroženého modráska černoskvrnného, se v průběhu pěti let zasadilo více než dva tisíce sazenic. Dále to byly desítky sazenic dobromysli, což je další rostlina, která housenkám modráska černoskvrnného vyhovuje.
Na některých místech ochranáři naopak bojovali s rozpínavými druhy trav. Šlo hlavně o třtinu křovištní, kterou zvěř nežere. „Výskyt cílových druhů hmyzu byl na všech lokalitách potvrzen. Projekt však běžel příliš krátkou dobu na to, abychom s určitostí prokázali nárůst jejich populací,“ doplnila Kalníková. „Můžeme říct, že došlo k obnovení vhodných biotopů, nebo jsme se tomu alespoň významně přiblížili.“
Lokality budou nyní ochranáři i nadále sledovat a Správa CHKO Beskydy bude ve spolupráci v hospodáři z peněz z dotací zajišťovat další péči a údržbu jejich stavu.
