Tradičně nejvyšší částku zoo utratila v loňském roce za hovězí, vepřové, skopové a kuřecí maso zejména pro šelmy. Konkrétně ty kočkovité si pochutnávaly výhradně na kvalitním hovězím, které by řezníci mohli bez obav prodávat lidským zákazníkům.
„To mělo za následek vylepšení krmných dávek všech kočkovitých šelem a odbourání zažívacích potíží způsobených masem z nucené porážky,“ uvedla ve výroční zprávě zahrady krmivářka Dana Smičková.
Změny k lepšímu se dočkali i zoborožci a další plodožraví ptáci, jimž ošetřovatelé začali přidávat do jejich porcí mango bohaté na vitamíny a minerální látky.
„Je to druh ovoce běžně dostupný v tropických oblastech, kde tito ptáci žijí. Slibujeme si od toho zlepšení jejich kondice a zdravotního stavu, případně i lepší přípravu na chovatelskou sezonu,“ upřesnila krmivářka.
Do lepší kondice ošetřovatelé chtějí dostat pomocí upravené stravy i lenochody dvouprsté, kteří nově získávají více vlákniny do těla díky přípravku s názvem Leaf Eater Primate Pellets.
„Lenochodi rozmočené granule společně s dalšími složkami krmné dávky přijímají velmi ochotně od prvního dne jejich podávání,“ popsala Smičková.
Naopak losi, jejichž chov se zoo dlouhodobě nedaří, jí nadále dělají starosti:
„Krmení je velmi náročné, hlavně na množství okusu, který by měl být k dispozici během celého dne. Bohužel tak velké množství větví není schopna zajistit téměř žádná zoologická zahrada, proto se musí vláknina doplňovat ještě speciálními granulemi. Cena těchto granulí je podstatně vyšší, ale v konečném důsledku se nám tato investice může vrátit zlepšením zdravotního stavu zvířat a nižšími náklady na veterinární péči.“
Nejvíc utratí za lvy, tygry a žirafy
Co se týče cen potravy, k vůbec nejdražším položkám jídelníčku chráněnců zoo z pohledu nákladů na kilogram patří zmíněné hovězí maso a dále myšata pro dravce, speciální směs k detoxikaci organismu mravenečníků a mořské plody pro obyvatele akvárií.
Z hlediska jednotlivých druhů zvířat pak zahrada nejvíce utratí za porce pro lvy a tygry, ale také pro žirafy. V případě těchto mohutných sudokopytníků ovšem nejde o hodnotu, nýbrž o spotřebu stravy, která dosahuje několika desítek kilogramů na kus a den.
„Cena denní krmné dávky žirafy je tak srovnatelná s gepardem, který za týden zkonzumuje kolem deseti kilogramů masa v nejvyšší kvalitě,“ nastínila mluvčí zoo Karla Břečková.
Doplnila, že z pohledu pestrosti jídelníčku pak vedou malé drápkaté opice, které vyžadují pestrou směs tropického ovoce, nevyjímaje kaki či ananas. Nakrmit obyvatele zahrady i proto nestojí jen peníze, ale také poměrně hodně času.
„Příprava stravy zabere ošetřovatelům zhruba polovinu jejich pracovní doby,“ upřesnila mluvčí s tím, že část krmení její kolegové chystají hromadně v „závodní“ kuchyni pro zvířata, zbytek v jednotlivých zvířecích pavilonech.
Olomoucká zoo chovala na konci loňského roku 400 druhů zvířat v celkovém počtu 1 924 kusů, jejichž hodnota činí zhruba 7,8 milionu korun. Zahrada je dlouhodobě nejnavštěvovanějším turistickým místem v Olomouckém kraji. Loni prošlo jejími branami více než 339 tisíc lidí.
