Pohlaví mláděte hrabáče kapského narozeného v olomoucké zoo určila až analýza DNA . | foto: Zoo Olomouc

Mládě hrabáče v olomoucké zoo je samice. Pohlaví s jistotou určila analýza DNA

  • 4
Až pomocí analýzy DNA určili odborníci pohlaví mláděte hrabáče kapského, které se letos na jaře narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce. Zahrada jej odchovala prozatím coby jediná v České republice. Analýza nyní prokázala, že se jedná o samičku.

Určit pohlaví tohoto původem afrického savce pouhým pohledem je takřka nemožné, jelikož hrabáči mají pohlavní orgány zatažené dovnitř těla. „Samci mají varlata uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA. Určit přesně pohlaví je důležité kvůli koordinaci chovu v dalších zahradách,“ vysvětlila mluvčí zoo Iveta Gronská.

Samička hrabáče se narodila matce Nyotě na jaře tohoto roku. „Prozatím s rodiči zůstane do doby, než koordinátor rozhodne o jejím případném přesunu do jiné spřátelené zoo,“ uvedla zooložka Eliška Veselá.

Olomoucká zoo se současně připojila ke třem zahradám v Evropě, které letos slaví úspěch. Hrabáče chová od roku 2017. První mládě, které se podařilo v Zoo Olomouc odchovat, se narodilo 26. března 2020.

Hrabáč patří mezi velmi vzácně druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává jen sedm zahrad.

„Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik,“ vysvětlila Veselá.

V České republice se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci.

Hrabáč je jako více zvířat v jednom

Hrabáč je hříčka přírody, jakoby šlo o několik zvířat dohromady. Je to zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy.

Ocas má jako klokan, má protáhlý prasečí rypáček. Uši dokáže sklopit podél hlavy, a činí tak převážně ve spánku.

Unikátní savec žije jižně od Sahary v Africe. Dospělec váží zhruba 60 kilogramů, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje se za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity.

Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště, termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají.

Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů a rýže a oblíbení mouční červi.

4. května 2023