Cílem nových pravidel je ochránit půdu před vodní erozí, která v zemi ohrožuje až šedesát procent cenné zemědělské půdy. Základem přitom je volit šetrnější metody hospodaření. Změna omezí plochy, na nichž je možné pěstovat právě řepu, brambory nebo kukuřici.
Pro farmáře to znamená, že nebudou moci vysazovat zmíněné plodiny, všude tam, kde byli zvyklí. Podle Vladimíra Lichnovského, předsedy představenstva Zemědělského družstva Kokory z Přerovska, by to znamenalo komplikace v osevním postupu.
„Dojde i k horšímu střídání plodin, snížení ploch, na nichž můžeme pěstovat krmné plodiny, a ohrožen bude i chov dojného skotu,“ nastínil Lichnovský s tím, že namísto nového určování ohrožených oblastí by stačil zdravý selský rozum.
„Eroze tady byla, je a bude. Víme, kde máme splachy, a tak tam kukuřici ani brambory nesázíme. Snažíme se únik ornice, které si nesmírně vážíme, minimalizovat sami. Nikdo nás poučovat nemusí,“ podotkl.
Svou půdu známe lépe
Oslovení zemědělci kritizují, že o pozemcích se rozhoduje „od stolu“, aniž by úředníci daný katastr znali. Tento názor zastává třeba i předseda Zemědělského družstva v Senici na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil.
„Na půdě žijeme, je pro nás bytostně důležité se o ni starat a také to děláme. Úředníci by s námi měli spíš víc komunikovat. Své pozemky známe, víme, kde může co nastat, a snažíme se tomu předcházet,“ řekl.
Podle Navrátila ministerstvo dává zemědělcům za vinu, že cenná orná půda z polí mizí.
„Byl jsem na školení, kde se ten úbytek počítal. Když jsem si to ale podle toho vzorce přepočítal na náš podnik, byl ten výsledek nesmysl. Samozřejmě že nějaká erozní událost nastane. Ovšem když k tomu dojde a déšť spláchne jednu dvě fůry hlíny, naloží se a zaveze zpátky na pole. Za několik posledních let nám z polí neodtekla ani kávová lžička ornice,“ konstatoval Navrátil.
Pokud by ministerstvo zemědělství posvětilo rozšíření oblastí erozí silně ohrožených půd, pro senické družstvo by to znamenalo úbytek pěstované cukrové řepy a kukuřice o dvacet procent. Na plochách by se mohly pěstovat jen obiloviny.
„Už dnes přitom pěstujeme ze dvou třetin obiloviny, takto by jich bylo ještě víc,“ přiblížil.
Ohrožené kategorie stoupnou o desetinu
Šéf družstva také varoval, že někteří úředníci při mapování erozí v terénu chybují, zemědělci se o tom ale často ani nedozvědí.
„Reklamoval jsem jednu erozní událost. Na polní cestě byla žlutá hlína, na poli černá, ale už se nám dával za vinu únik půdy, přestože k žádnému nedošlo. Reklamace byla oprávněná,“ popsal Navrátil svou zkušenost.
V řadě případů ovšem podle něho úředníci družstva na erozní událost neupozorní. Ministerstvo zemědělství totiž založilo expertní skupinu, která se problémem zabývá.
„Jedním z výsledků jednání je, že kategorie silně ohrožených půd, na nichž se například nesmí pěstovat brambory, cukrová řepa nebo kukuřice, naroste pouze mírně, a to o jedenáct procent. Dojde též k rozšíření kategorie mírně erozně ohrožených ploch, na kterých bude možné tyto plodiny i nadále pěstovat při použití vhodných půdoochranných technologií,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Původní návrh přitom počítal s rozšířením oblastí označených za silně erozně ohrožené z 25 na 65 procent.
Výsledný kompromis vítá Agrární komora ČR. „Erozních událostí podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy stále ubývá. Současně je třeba říct, že nová pravidla budou znamenat pro zemědělce zpřísnění podmínek hospodaření. Dojde k navýšení středně erozně ohrožených ploch, jež budou fungovat ve dvou režimech podle přísnosti,“ řekl prezident komory Jan Doležal.
Širokořádkové plodiny
Současná varianta je pro zemědělce už přijatelnější, i když ji ještě neberou jako definitivní. Musí se nejdříve objevit ve strategickém plánu společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027, který loni schválila Evropská komise s ještě původním navýšením ploch. Změna tak bude muset být schválena během tohoto roku.
Doposud se půda rozdělovala do kategorií silně erozně ohrožená, mírně erozně ohrožená a erozí neohrožená. Ty určují, jakým způsobem lze hospodařit, aby docházelo k co nejmenším ztrátám ornice.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly je změna nutná, aby nastavení lépe odpovídalo specifickým vlastnostem jednotlivých kategorií a začaly se využívat nové technologie.
„Mírně erozně ohrožené půdy rozdělíme do dvou podkategorií podle stupně ohrožení. Pro jednu začnou platit přísnější pravidla, u druhé v podstatě zůstanou zachovány současné postupy,“ nastínil.
Na silně erozně ohrožených půdách se nesmějí pěstovat širokořádkové plodiny, jako je kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice nebo čirok. Ty se sejí dál od sebe než obilí, proto mohou prudké deště snáze odnést hlínu, hlavně když je pole ve svahu.
Nově by se měly takto zařazené lokality rozšířit ze současných 54 600 hektarů orné půdy na 60 600. Změny mají platit od příštího roku.
