Úterý 9. srpna 2022, svátek má Roman
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 9. srpna 2022 Roman

Kvůli kůrovci máme jen přestárlé a nové porosty, říká šéf školního polesí

  4:50
Kůrovec, sucho, přemnožená zvěř a navíc pandemie koronaviru, která mimo jiné hýbe trhem se dřevem. Šéf školního polesí ve Valšovicích na Přerovsku Martin Němec ovšem vidí současné komplikace jako příležitost ke změně. „Do popředí bude více vystupovat ochranná funkce lesa než ta produkční,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Šéf školního polesí ve Valšovících na Přerovsku Martin Němec. | foto: Ondřej Zuntych, MF DNES

V posledních letech toho musejí lesníci skousnout docela dost. Jde vůbec rozhovor o současném stavu lesa začít pozitivně?
Určitě, vše zlé je pro něco dobré a les tady pořád je, jen pro mnohé v nezvyklé podobě. V lesnictví se plánuje na deset let a poslední desetiletí bylo alespoň u nás na školním polesí prakticky celé kalamitní. První rok 2011 byl ještě v normálních pěstebních objemech i pracích, následně naběhla kůrovcová kalamita, která teprve teď doznívá. Její následky budeme řešit ještě pět až deset let. Pozitivní je, že v našem polesí jsme kůrovcovou kalamitu díky způsobu hospodaření zvládli velice dobře.

Čím to? 
Podařilo se ji rozprostřít do delšího časového období, nebylo to tak, že by na velké ploše naráz les zmizel. Díky tomu, že máme i vlastní zaměstnance v dělnických profesích, mohli jsme do porostů jít operativně, vracet se tam i několikrát za měsíc. Bylo to logisticky náročné, ale pro les dobré. Dá se říct, že dnes máme gros ploch zalesněných, a klepu na dřevo, daří se, „nový les“ roste. Při tom všem si myslím, že jsme na tom dobře.

Jaké problémy s sebou nese, když nelze dělat plánovanou těžbu?
Problémy se u nás budou teprve projevovat, protože smrkové porosty, které byly primárně napadené kůrovcem, byly středního věku, čtyřicet až šedesát let. Museli jsme je zpracovat namísto těch starých. Objem těžby daný desetiletým plánem byl 89 tisíc kubíků, ve skutečnosti šlo asi o 133 tisíc. V letošním roce vstoupil v platnost nový plán do roku 2030, kde nám vychází objem těžby prakticky stejný, protože musíme obnovit staré až přestárlé porosty, na které v kalamitě nebyl prostor. Efekt kůrovcové kalamity se však projeví až za dalších deset let, kdy přijde výrazný pokles – do těžby by měly nastupovat mladé porosty, které jsme ale museli vykácet a zpracovat už teď. Na jedné straně máme přestárlé porosty, na druhé nově vysázené kultury. Mezitím není prakticky nic.

Změní se u návštěvníků vnímání běžného hospodářského lesa?
V současnosti to určitě lidé vnímají tak, že les je pryč. Člověk na to není zvyklý, vždy tu byl. Ale z pohledu koloběhu lesa je to normální. I historicky tady kalamity byly. Holt žijeme v období, kdy jsme je zastihli v pro nás nebývalém rozsahu. Určitě budou lidé vnímat změnu, protože se mění druhová skladba.

Můžete uvést nějaký příklad?
V našich polohách jsme měli v nejvyšších partiích polesí na vrchu Maleník (479 m n. m. – pozn. red.) čtvrtý vegetační stupeň, a jelikož klimatická změna skutečně je, stupně se posouvají minimálně o jeden nahoru. Čtvrtý se u nás pomalinku vytratil a nižší stupně vyšplhaly do vyšší nadmořské výšky. Problém není jen v teplotě, ale především v nerovnoměrnosti a mnohde už nedostatku srážek. Nastupují tady dřeviny, které známe spíš z jižní Moravy, říčních delt. Hodně se navyšuje procento dubu a buku na úkor smrku.

Jaký poměr sazenic se ujme?
Na nejhorších plochách máme ztráty do třiceti procent. Normální ztráta je deset dvacet procent. Před kalamitou jsme měli jehličnany a listnáče přibližně půl na půl. Smrků byla asi třetina, do budoucna to s ním vidíme pod deset procent. Navýší se naopak procento dubu, který byl před kalamitou na pěti procentech a jeho zastoupení roste.

Kde jsme kalamitu v kraji pocítili nejvíc?
Začala v podstatě na severní Moravě, na Vítkovsku a Opavsku. Odtamtud se začala šířit. Když byla tady, Vysočina ještě o ničem nevěděla, tam byly krásné zelené lesy. Nejhorší je to dnes pochopitelně tam, kde je největší lesnatost, v Olomouckém kraji tedy určitě v Jeseníkách.

Když jsme u Jeseníků – měly by se stát národním parkem? 
Osobně nejsem zastáncem výrazného rozšiřování národních parků. Samozřejmě mají z hlediska ochrany přírody smysl, ale v České republice bychom se měli spíš ubírat cestou jemnějšího, přírodě bližšího hospodaření. To bude i otázka na vládní úrovni, na ministerstvu, aby zapřemýšleli nad systémem dotací v lesnictví.

Proč?
Protože když to srovnám se zemědělstvím, kde jsou přímé platby na plochu půdy, myslím, že by mělo něco podobného začít fungovat i v lesnictví. S tím, že by se nastavila pravidla, jakým způsobem hospodařit. Věřím, že lze využít toho, že většina lesních majetků v republice už je certifikovaných, ať už PEFC nebo FCS (certifikáty dokládající, že správce les obhospodařuje ekologicky a i zpracování bere ohled na životní prostředí – pozn. red.). Certifikace by tak měla skutečný efekt na hospodaření, nejen na marketing.

Sázka na smrk měla své hospodářské důvody. Jak výnosné budou  smíšené  lesy?
Je potřeba si uvědomit, kdy a za jakých okolností lesní porosty vznikaly, jaká byla tehdy potřeba dříví. V tomto pohledu byla dřevinná skladba zcela opodstatněná. V dnešní době se bude upravovat, musí. Je potřeba zachovat zdravý rozum a respekt k přírodě. U veřejnosti se strhla nevole vůči smrku, ale ten za to nemůže. Máte monokulturu smrkovou nebo dubovou, to je jedno, žádný extrém není dobrý. Historicky měla problémy každá dřevina. Určitě potřebujeme více smíšené porosty, přičemž to nemusí být jen složení listnaté–jehličnaté, ale i listnaté dřeviny mezi sebou. Tím lépe se bude les vyrovnávat s klimatickými extrémy. A ani atak škůdců nebude tak výrazný.

Jak vás trápí přemnožená zvěř?
Se zvěří je všeobecně problém. Zákonný předpis udává dvě procenta ochrany kultur, ale u nás ve Valšovicích chráníme prakticky sto procent. Listnaté dřeviny máme všechny v oplocenkách a jehličnaté dřeviny chemicky ošetřujeme nátěrem proti okusu. Škody zvěří díky tomu máme minimální. Takto intenzivní ochrana stojí peníze, ale investice se vyplatí, protože u dubových kultur můžeme mít do pěti let, mnohdy i dříve zajištěno, a pak už je to až do výchovné těžby bez nákladů. Na druhou stranu máme sto kilometrů plotů a loni jsme je po větrech opravovali dva měsíce. Naše strategie je každopádně zainvestovat hned v prvopočátku do řádné ochrany a les obnovit co nejrychleji, aby se zakryla půda, nebyl takový odpar vody a byly tlumeny účinky přívalových srážek. Protože i vodní eroze představuje v poslední době nemalý problém.

Jak je na tom dostupnost stavebního dřeva pro český trh? Objevila se kritika, že se ho vyveze tolik, až zdejší velkosklady nebudou mít co prodávat.
Nevím, jestli se dá mluvit úplně o českém trhu, protože tady máme zahraniční i nadnárodní společnosti, je to hodně globalizované. Každopádně v letošním roce je vidět, k jakým dochází výkyvům. Když vezmu více než posledních pět let, cena dřeva neustále klesala s meziobdobími stagnace. Letos se to zlomilo a došlo k prudkému nárůstu ceny a nedostatku dřeva. Globalizace má velký efekt. V pocovidovém šílenství byly do ekonomiky velkých států napumpovány velké peníze ve snaze ji zachránit. Začalo se stavět a hlad po řezivu ovlivnil výrazně i trh na našem území.

Komunální a senátní volby 2022

Komunální volby se konají 23. a 24. září. Voliči budou vybírat nové členy zastupitelstev obcí, měst nebo městských obvodů. Tyto volby se spojí s volbami do třetiny Senátu, jejichž případné druhé kolo bude o týden později. V Olomouckém kraji se volí v obvodu Olomouc.

Lumír Kantor, Jiří Zemánek, Miroslav Žbánek, Stanislav OrságMarkéta Záleská, Antonín Staněk, Matouš Pelikán, Richard Benýšek

  • Nejčtenější

Sagan neměl k nikomu respekt už v devatenácti. A močilo se vždy, usmívá se König

Z voleje odpovídal Leopold König. Někdejší cyklista, který dojel v první desítce na Tour, Giru i Vueltě, a teď je...

Potápěči vyzvedli z útrob Hranické propasti neznámého mrtvého muže

Přerovská policie pátrá po totožnosti mrtvého muže nalezeného ve středu na hladině Hranické propasti. Tělo vytáhli z...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hranická propast odhalila další část, robot se ponořil až do 450 metrů

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně světa, má nejméně 450 metrů, naměřili dnes speleologové. Dosavadní...

Pěstitelé zvažují, zda vůbec sklízet ovoce. Kupce shánějí jen obtížně

Chladné jaro, špatné opylení, kroupy, škůdci nebo dlouhotrvající vedra a sucha výrazně zhoršily úrodu. Zemědělci v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stavěl za naše peníze, teď nás tlačí do kouta, kritizují lidé developera

Poté, co MF DNES informovala o problémech lidí, kteří v Olomouci dva roky čekají na slíbené nové byty ve čtvrti Nové...

Tenkrát před 40 lety. Veteráni z Pitavalu Krampol, Zedníček a Frej vzpomínají

Premium Jak je to dávno, co se prvně Pavel Zedníček, Jiří Krampol a Ladislav Frej sešli na natáčení seriálu Malý pitaval z...

Žena má mít dítě, když je zamilovaná, říká psychogynekoložka Máslová

Premium Ženy dělají velkou chybu, když mateřství příliš plánují, tvrdí psychogynekoložka a internistka Helena Máslová. „Vhodná...

Nebezpečný pro Česko. Proč stát nechce uzbeckého zápasníka Muradova?

Premium Mnoho let hrdě nastupoval do klece i s českou vlajkou na zádech. V malém evropském státě prorazil do velkého světa...

  • Další z rubriky

Výstava fotografií v Olomouci nabízí pohled na jinou krajinu Sudet

Ještě tři týdny bude v olomouckém Vlastivědném muzeu k vidění výstava s názvem Sudety, světy v mlze, jejímž cílem je...

Sběratelské předměty jsou jistota. V době krizí obzvlášť, říká starožitník

Investování do sběratelských předmětů bylo v posledních letech stále rozšířenější, zájem o bezpečné uložení peněz navíc...

Na Šumpersku se čelně střetla dvě auta, čtyři lidé utrpěli zranění

V sobotu dopoledne všechny složky integrovaného záchranného systému vyjely na Šumpersko, kde se čelně srazila dvě auta....

Muž zmáčel strážníky vodní pistolí. Šikana, reagoval na hrozbu pokuty

Žert, ze kterého nakonec nebyla ani jedna ze stran pobavená, narušil ve čtvrtek pochůzku olomouckých strážníků ve...

Budu znovu chodit a tančit, věří Vendulka z Básníků a vybírá peníze na léčbu

Herečka Eva Jeníčková (58), která se proslavila coby Vendulka utěšitelka ze série o Básnících, řeší zdravotní problémy....

Češka vyhrála soutěž krásy v Africe. Všichni si na mě chtěli sáhnout, říká

Sarah Horáková (18) odletěla do Afriky reprezentovat Česko na světovou soutěž krásy. Když první vicemiss České...

Díky Stiflerově mámě jsem měla sex s nejmíň 200 lidmi, vzpomíná herečka

Americká herečka Jennifer Coolidge (60) ve filmech Prci, prci, prcičky hrála Stiflerovu mámu Jeanine, která měla...

Johnny Depp trpí poruchou erekce, proto mě penetroval lahví, tvrdí Heardová

Nově zveřejněné dokumenty ze soudního procesu mezi Johnnym Deppem a Amber Heardovou obsahují tvrzení, že slavný...

Čím víc odebere Čína ruského plynu, tím lépe pro Evropu, tvrdí analytici

Navýšený export ruského zemního plynu na území Číny může mít pro evropské země pozitivní dopady. Díky tomu se totiž...