Kvůli kůrovci máme jen přestárlé a nové porosty, říká šéf školního polesí

  4:50
Kůrovec, sucho, přemnožená zvěř a navíc pandemie koronaviru, která mimo jiné hýbe trhem se dřevem. Šéf školního polesí ve Valšovicích na Přerovsku Martin Němec ovšem vidí současné komplikace jako příležitost ke změně. „Do popředí bude více vystupovat ochranná funkce lesa než ta produkční,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.
Šéf školního polesí ve Valšovících na Přerovsku Martin Němec.

Šéf školního polesí ve Valšovících na Přerovsku Martin Němec. | foto: Ondřej Zuntych, MF DNES

V posledních letech toho musejí lesníci skousnout docela dost. Jde vůbec rozhovor o současném stavu lesa začít pozitivně?
Určitě, vše zlé je pro něco dobré a les tady pořád je, jen pro mnohé v nezvyklé podobě. V lesnictví se plánuje na deset let a poslední desetiletí bylo alespoň u nás na školním polesí prakticky celé kalamitní. První rok 2011 byl ještě v normálních pěstebních objemech i pracích, následně naběhla kůrovcová kalamita, která teprve teď doznívá. Její následky budeme řešit ještě pět až deset let. Pozitivní je, že v našem polesí jsme kůrovcovou kalamitu díky způsobu hospodaření zvládli velice dobře.

Čím to? 
Podařilo se ji rozprostřít do delšího časového období, nebylo to tak, že by na velké ploše naráz les zmizel. Díky tomu, že máme i vlastní zaměstnance v dělnických profesích, mohli jsme do porostů jít operativně, vracet se tam i několikrát za měsíc. Bylo to logisticky náročné, ale pro les dobré. Dá se říct, že dnes máme gros ploch zalesněných, a klepu na dřevo, daří se, „nový les“ roste. Při tom všem si myslím, že jsme na tom dobře.

Jaké problémy s sebou nese, když nelze dělat plánovanou těžbu?
Problémy se u nás budou teprve projevovat, protože smrkové porosty, které byly primárně napadené kůrovcem, byly středního věku, čtyřicet až šedesát let. Museli jsme je zpracovat namísto těch starých. Objem těžby daný desetiletým plánem byl 89 tisíc kubíků, ve skutečnosti šlo asi o 133 tisíc. V letošním roce vstoupil v platnost nový plán do roku 2030, kde nám vychází objem těžby prakticky stejný, protože musíme obnovit staré až přestárlé porosty, na které v kalamitě nebyl prostor. Efekt kůrovcové kalamity se však projeví až za dalších deset let, kdy přijde výrazný pokles – do těžby by měly nastupovat mladé porosty, které jsme ale museli vykácet a zpracovat už teď. Na jedné straně máme přestárlé porosty, na druhé nově vysázené kultury. Mezitím není prakticky nic.

Změní se u návštěvníků vnímání běžného hospodářského lesa?
V současnosti to určitě lidé vnímají tak, že les je pryč. Člověk na to není zvyklý, vždy tu byl. Ale z pohledu koloběhu lesa je to normální. I historicky tady kalamity byly. Holt žijeme v období, kdy jsme je zastihli v pro nás nebývalém rozsahu. Určitě budou lidé vnímat změnu, protože se mění druhová skladba.

Můžete uvést nějaký příklad?
V našich polohách jsme měli v nejvyšších partiích polesí na vrchu Maleník (479 m n. m. – pozn. red.) čtvrtý vegetační stupeň, a jelikož klimatická změna skutečně je, stupně se posouvají minimálně o jeden nahoru. Čtvrtý se u nás pomalinku vytratil a nižší stupně vyšplhaly do vyšší nadmořské výšky. Problém není jen v teplotě, ale především v nerovnoměrnosti a mnohde už nedostatku srážek. Nastupují tady dřeviny, které známe spíš z jižní Moravy, říčních delt. Hodně se navyšuje procento dubu a buku na úkor smrku.

Jaký poměr sazenic se ujme?
Na nejhorších plochách máme ztráty do třiceti procent. Normální ztráta je deset dvacet procent. Před kalamitou jsme měli jehličnany a listnáče přibližně půl na půl. Smrků byla asi třetina, do budoucna to s ním vidíme pod deset procent. Navýší se naopak procento dubu, který byl před kalamitou na pěti procentech a jeho zastoupení roste.

Kde jsme kalamitu v kraji pocítili nejvíc?
Začala v podstatě na severní Moravě, na Vítkovsku a Opavsku. Odtamtud se začala šířit. Když byla tady, Vysočina ještě o ničem nevěděla, tam byly krásné zelené lesy. Nejhorší je to dnes pochopitelně tam, kde je největší lesnatost, v Olomouckém kraji tedy určitě v Jeseníkách.

Když jsme u Jeseníků – měly by se stát národním parkem? 
Osobně nejsem zastáncem výrazného rozšiřování národních parků. Samozřejmě mají z hlediska ochrany přírody smysl, ale v České republice bychom se měli spíš ubírat cestou jemnějšího, přírodě bližšího hospodaření. To bude i otázka na vládní úrovni, na ministerstvu, aby zapřemýšleli nad systémem dotací v lesnictví.

Proč?
Protože když to srovnám se zemědělstvím, kde jsou přímé platby na plochu půdy, myslím, že by mělo něco podobného začít fungovat i v lesnictví. S tím, že by se nastavila pravidla, jakým způsobem hospodařit. Věřím, že lze využít toho, že většina lesních majetků v republice už je certifikovaných, ať už PEFC nebo FCS (certifikáty dokládající, že správce les obhospodařuje ekologicky a i zpracování bere ohled na životní prostředí – pozn. red.). Certifikace by tak měla skutečný efekt na hospodaření, nejen na marketing.

Sázka na smrk měla své hospodářské důvody. Jak výnosné budou  smíšené  lesy?
Je potřeba si uvědomit, kdy a za jakých okolností lesní porosty vznikaly, jaká byla tehdy potřeba dříví. V tomto pohledu byla dřevinná skladba zcela opodstatněná. V dnešní době se bude upravovat, musí. Je potřeba zachovat zdravý rozum a respekt k přírodě. U veřejnosti se strhla nevole vůči smrku, ale ten za to nemůže. Máte monokulturu smrkovou nebo dubovou, to je jedno, žádný extrém není dobrý. Historicky měla problémy každá dřevina. Určitě potřebujeme více smíšené porosty, přičemž to nemusí být jen složení listnaté–jehličnaté, ale i listnaté dřeviny mezi sebou. Tím lépe se bude les vyrovnávat s klimatickými extrémy. A ani atak škůdců nebude tak výrazný.

Jak vás trápí přemnožená zvěř?
Se zvěří je všeobecně problém. Zákonný předpis udává dvě procenta ochrany kultur, ale u nás ve Valšovicích chráníme prakticky sto procent. Listnaté dřeviny máme všechny v oplocenkách a jehličnaté dřeviny chemicky ošetřujeme nátěrem proti okusu. Škody zvěří díky tomu máme minimální. Takto intenzivní ochrana stojí peníze, ale investice se vyplatí, protože u dubových kultur můžeme mít do pěti let, mnohdy i dříve zajištěno, a pak už je to až do výchovné těžby bez nákladů. Na druhou stranu máme sto kilometrů plotů a loni jsme je po větrech opravovali dva měsíce. Naše strategie je každopádně zainvestovat hned v prvopočátku do řádné ochrany a les obnovit co nejrychleji, aby se zakryla půda, nebyl takový odpar vody a byly tlumeny účinky přívalových srážek. Protože i vodní eroze představuje v poslední době nemalý problém.

Jak je na tom dostupnost stavebního dřeva pro český trh? Objevila se kritika, že se ho vyveze tolik, až zdejší velkosklady nebudou mít co prodávat.
Nevím, jestli se dá mluvit úplně o českém trhu, protože tady máme zahraniční i nadnárodní společnosti, je to hodně globalizované. Každopádně v letošním roce je vidět, k jakým dochází výkyvům. Když vezmu více než posledních pět let, cena dřeva neustále klesala s meziobdobími stagnace. Letos se to zlomilo a došlo k prudkému nárůstu ceny a nedostatku dřeva. Globalizace má velký efekt. V pocovidovém šílenství byly do ekonomiky velkých států napumpovány velké peníze ve snaze ji zachránit. Začalo se stavět a hlad po řezivu ovlivnil výrazně i trh na našem území.

  • Nejčtenější

Špatně parkujete, stojí na falešné pokutě. Rozdává je zřejmě vlastník pozemku

12. března 2024  4:52

Výzvu k zaplacení pokuty pět set korun našlo nedávno několik řidičů za stěrači aut při parkování v...

Taxikář odmítl svézt ženu s dítětem, neměl autosedačku. Dva muži ho napadli

18. března 2024  13:28

Incident mezi taxikářem a dvěma muži vyšetřují policisté v Lipníku nad Bečvou. Řidiče muži napadli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jestli někdo používá estébácké metody, je to podle Babiše ministr Lipavský

14. března 2024  9:38,  aktualizováno  16:05

Předseda ANO Andrej Babiš odmítl, že by měl nějaké složky s materiály, které by měly kompromitovat...

Liberec - Olomouc 4:1. Domácí dovršili obrat série a postupují do čtvrtfinále

12. března 2024  17:45,  aktualizováno  21:55

Prokletí domácích zápasů prolomeno. Bílí Tygři dokázali v pátém utkání jako první vyhrát na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Olomouc jako moravský Salcburk? Američané předloží nabídku, věří Beneš

18. března 2024  9:59

Z voleje odpovídal Jakub Beneš, předseda majoritního akcionáře fotbalové Olomouce. Je prodej...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Z VOLEJE: Exot, co sní o velké Sigmě. Beneš o kritice, prodeji i vizi

19. března 2024  9:59

Na přednášky na právnické fakultě dobíhal v adidasové teplákovce přímo z tréninků malých...

Zlaté Hory o záchranku usilují marně, pro vybudování stanice totiž chybí lidé

19. března 2024  5:51

První pomoc poskytují na Zlatohorsku hasiči. Záchranné službě to tam totiž trvá příliš dlouho....

Jarní prázdniny v Jeseníkách nebolely jen lyžaře, zranili se i lidé při úklidu

18. března 2024  15:35

O pár stovek pacientů více ošetřila chirurgická ambulance Nemocnice AGEL Jeseník od února do...

Dovolené už neplánuji. Olomoucký Navrátil o sezoně, vyřazení i osobním progresu

18. března 2024  14:59

Před začátkem extraligové sezony se čekalo, že hokejovou Olomouc potáhnou jiní. Zvučná jména na...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...