Kvalitu podmínek pro život v krajích vyhodnocuje na základě dat z nezávislých zdrojů a rovněž údajů z průzkumu prováděného mezi 1 600 obyvateli analytická agentura Datank.
„Srovnávací výzkum mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky. Veřejnosti nabízí možnost dlouhodobě sledovat stav jejich regionu a jeho vývoj,“ uvedla agentura.
Pro Olomoucký kraj měl vývoj v posledních pěti letech sestupnou tendenci. Nejlépe skončil devátý, loni byl celkově předposlední před Moravskoslezským a v kapitole, která sledovala spokojenost lidí se životem, byl dokonce nejhorší v Česku.
Letos si region o něco polepšil. O dvě příčky výše mu mohla pomoci například skutečnost, že obyvatelé recyklují nejvíce v zemi. Podle dat vyseparuje každý člověk 97 kilogramů odpadu. Na druhou stranu však místní také nejvíce komunálního odpadu vyprodukují, konkrétně 558 kilogramů na hlavu.
V žádném jiném parametru region první nebyl, i tak si ovšem vedl místy dobře. Třeba v hodnocení péče o děti a vzdělávání byl druhý po Praze.
Za výsledky stojí nízký počet dětí na jednu třídu základní školy, nejméně žáků na jeden úvazek pedagogického asistenta nebo velmi vysoké procento dětí mezi třemi a pěti lety, jež jsou umístěny ve školkách. Kromě toho kraj bodoval i ve zdravotních a sociálních službách.
Kraj chce víc ukazovat, že se v něm žije dobře
Mezi negativa patří stále velmi nízké mzdy – přehled udává průměr 37 074 korun měsíčně, na české poměry vysoká míra nezaměstnanosti a silnice jsou zde druhé nejnebezpečnější po hlavním městě.
Nejvíce zarážející je však srovnání tvrdých dat se subjektivní spokojeností. Lidé totiž hodnotí například životní prostředí, volnočasové aktivity nebo zdravotní služby výrazně kritičtěji, než odpovídá skutečnosti.
„Čím to může být? Tradičně více negativním smýšlením obyvatel, ale také nedostatečným informováním o projektech a hlavně úspěších. Případně převažují kontroverzní témata, jež svým dojmem překryjí to, co by mohlo být více pozitivní,“ nabídl vysvětlení sociolog Vojtěch Bednář.
Podobný pohled má také hejtmanův náměstek pro regionální rozvoj Jan Šafařík.
„Subjektivní míra spokojenosti hodně souvisí i s komunikací kraje, regionu a jeho lídrů. Shodou okolností kraj připravil strategii k lepší image a identitě. Stanovuje si, kde chce přidat, čím se může chlubit teď a na čem chce pracovat,“ řekl.
„Aby si lidé uvědomili, že se tu opravdu žije dobře. Protože v našich dotaznících to vyšlo jako největší hodnota kraje. Je tu dobrá rovnováha mezi trávením volného času, spokojeným životem a prací,“ dodal.
Nemalá část regionu je ohrožena chudobou
Celkový výsledek lze číst i tak, že odráží situaci regionů. Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj jsou takzvaně strukturálně postižené, tedy poznamenané těžbou uhlí.
Olomoucký mezi nimi s ohledem na historický vývoj zařazen není, zato většina jeho okresů spadá do definice hospodářsky a sociálně ohrožených území. Jde o takové lokality, kde jsou zhoršené životní podmínky a slabší hospodářský výkon brzdící další rozvoj. Takových obcí s rozšířenou působností je v kraji hned deset ze třinácti.
Nejhůře bývají v přehledech hodnocené části Jesenicka a Přerovska. Ostatně i to byl jeden z důvodů, proč vláda na své první velké výjezdní zasedání zamířila na konci března do Jeseníku.
Premiér Petr Fiala slíbil v regionu proinvestovat do roku 2030 přes 21 miliard korun v dopravní infrastruktuře, z toho první tři miliardy ještě letos, což by mělo zlepšit dojíždění do okresního města.
Základem je dobrá dopravní infrastruktura
Jesenická radnice při setkání s ministry zmínila kromě špatné dopravní obslužnosti také problém úbytku obyvatel, špatně dostupného bydlení a nedostatku lékařů. Tématem byla i kvalita internetového připojení a mobilního signálu na severu.
Ostatně nízké procento domácností využívajících internet patří ve srovnání krajů mezi místní minusy, stejně tak například druhý nejnižší počet dokončených bytů na sto tisíc obyvatel. Ve velkém se totiž staví převážně na Olomoucku.
Obdobné potíže zmiňuje i přerovská opozice. „Dokončení dálnic D1 a D55 výrazně pomůže atraktivitě města, ale všechny problémy nevyřeší,“ říká zastupitelka Lenka Jüngling.
25. dubna 2023 |
„Aby se do Přerova vraceli mladí lidé po vysoké škole či se sem stěhovaly nové mladé rodiny, je třeba už teď rozšiřovat městský bytový fond o tržní i startovací byty. Byla by namístě pracovní skupina,“ míní.
Zastupitelka zmínila, že i obyvatelé vnímají město negativně. Přerovu v posledních třiceti letech klesl počet obyvatel zhruba o deset tisíc na současných necelých 42 tisíc.
Primátor Petr Vrána upozornil, že do správního obvodu Přerova patří dalších téměř šedesát obcí a měst. Plánuje setkání všech starostů, kde by se řešila témata hospodářské prosperity a sociálních problémů.
„Problémy v Přerově nepodceňujeme a řešíme. Město aktivně pomáhá s výstavbou klíčové dopravní infrastruktury, věnujeme se i otázce lékařské péče. Začali jsme jako jedno z prvních měst řešit nedostatek zdravotnického personálu a máme dotace pro praktiky a zubaře i stipendia pro zubaře,“ shrnul primátor.
