ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Omezme vlastnictví polí investory mimo EU, vyzývá poslanec v návrhu k novele

  • 4
Omezit spekulativní nákupy půdy investory ze zemí mimo Evropskou unii chce pozměňovacím návrhem lidovecký poslanec z Olomoucka Karel Smetana. Jde o součást novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Má ztížit také stavbu skladů nebo fotovoltaiky na polích, což je i případ kraje. Zástupci byznysu se ale obávají dopadů na ekonomiku.

Smetana prosazuje, aby měly nezemědělské podniky z třetích zemí horší přístup k vlastnění zemědělsky obhospodařovaných pozemků.

„Prodražuje to půdu, potažmo pachty. Úprava sice nevyřeší všechno, jsem si toho vědom, ale snižme alespoň tlak na cenu, protože ve výsledku se to promítá do cen potravin,“ řekl poslanec z Haňovic na Olomoucku.

Mít nově jen české vlastníky podle něj není možné. „Kvůli pravidlům volného trhu nevyřešíme, pokud je zájemce z členského státu Evropské unie nebo evropského hospodářského prostoru. Některé státy to mají, například Polsko, kde si nerezident na půdu nesáhne, ale taková možnost už se vyjednat nedá,“ dodal.

Počty vlastníků české půdy ze zemí mimo EU nejsou známé. „Doteď se to nekontrolovalo. Často mohou půdu nakupovat přes bílé koně v Evropě nebo i přes české IČO. Chceme do toho zapojit i registr skutečných vlastníků, případně podobný evropský nástroj,“ sdělil Smetana.

Konec skladů na nejúrodnější půdě

Vládní koalice chce vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy. V Olomouckém kraji bylo podle územní koncepce ochrany přírody a krajiny v roce 2000 přes 206 tisíc hektarů orné půdy. Předloni už statistici evidovali zhruba 176 tisíc hektarů.

Kromě bytové zástavby v příměstské krajině krajský dokument zmiňuje i sklady a obchodní centra: „Dalším problémem je překotná výstavba rozsáhlých skladových areálů a supermarketů, které vyrůstají na okrajích měst a podél dopravních tepen ve volné krajině, provázeny billboardy a jinými reklamními zařízeními.“

Novela zákona proto zavádí zákaz využít zemědělskou půdu zařazenou do I. a II. třídy ochrany pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar. Brání také využití pro běžné fotovoltaické elektrárny.

Na rozdíl od zemědělců, kdy například Zemědělský svaz ČR vybízí k většímu využívání brownfieldů, se ale návrh nelíbí představitelům podnikatelského sektoru.

„Celkem hodně to zkomplikuje život, protože když stavíte nejen logistické centrum, na brownfieldech někde uprostřed města to půjde těžko. V podstatě ke každé fabrice potřebujete skladovací prostory, protože spoléhat se na dodávky just-in-time je nemožné,“ reagoval předseda Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk.

„Chápu, že je potřeba chránit půdní fond, určitě ano, ale postavit to takto znamená, že se v řadě míst může zablokovat výstavba logistických center, fabrik, obchodních center a podobně. Souhlasím nicméně, že zbytečnou věcí jsou třeba fotovoltaiky na úrodné půdě Hané,“ doplnil.

Fotovoltaiky spíše na střechách

K výrobě energie chce vláda podporovat takzvanou agrovoltaiku. Počítá s výrobou energie ze slunce spolu se zemědělskou produkcí.

„Díky agrovoltaice v novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu budou moci zemědělci v sadech nebo chmelnicích instalovat solární elektrárny, které svou produkcí pokryjí provoz jejich farem,“ přiblížil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Česká pedologická společnost, jež sdružuje zájemce o půdu a půdoznalství, je však k návrhu skeptická.

„Chápeme nutnost řešit energetické problémy posilováním obnovitelných zdrojů energie, ale podle našeho názoru by se mělo umisťování fotovoltaiky prioritně řešit na střechách staveb,“ napsal loni s dalšími připomínkami k novele předseda společnosti Bořivoj Šarapatka z Univerzity Palackého v Olomouci.

Upravený zákon by podle Smetany mohl začít platit od července. „Pedologická společnost kritizuje novelu jako málo ambiciózní, ale nechceme ohrozit bytovou výstavbu. Je to výsledek kompromisu, budou ještě další jednání,“ řekl člen sněmovních výborů pro zemědělství a životní prostředí.

„Dovedu si představit, že by se omezení nevztahovalo na strategické investice, které schválí vláda. Což nejsou logistické haly, kterých třeba kolem Olomouce stojí mraky, z poloviny nevyužitých,“ dodal.