V kraji je 107 ohnisek nemoci, oproti minulým letům varroázy přibylo. Látky na její likvidaci navíc přestávají být účinné.
Mezi provazy onoho ringu nevstupují tisíce včelařů s prázdnýma rukama. Jejich zbraní jsou přípravky, kterými včely podle posledních instrukcí krajské veterinární správy musejí do konce roku třikrát ošetřit.
"Teď na podzim začínáme s léčbou. Varroázu však můžeme jenom utlumit, a držet ji tak v přijatelných mezích. Úplně vymýtit se nedá," popisuje Jaromír Dedek, předseda pobočky včelařského svazu v Konici na Prostějovsku.
Stejně na otázky o varroáze odpovídá i jeho kolega Jiří Vymazal, který stojí v čele prostějovských včelařů: "Takovou hranicí jsou tři roztoči v jednom včelstvu. To je víceméně v pořádku."
Sám Vymazal pak včelaří ve Vrahovicích, v jednom ze 107 ohnisek varroázy, která veterinární správa v Olomouckém kraji eviduje.
Léčiva přestávají účinkovat, upozorňují včelaři
"Ve srovnání s minulými roky jsme teď z neznámých důvodů zaznamenali její nárůst. Stále však nejsme v kritických číslech," přibližuje situaci kolem varroázy Jiří Zubal, zástupce ředitele olomoucké krajské veterinární správy. "Roztoči, kteří tuto nemoc způsobují, se navíc proti používaným přípravkům stávají odolní."
VarroázaPůvodcem varroázy je roztoč varroa destructor, který je příbuzný klíšťat. Přežívá na včelách, ale parazituje na jejich larvách. Vysává jim tělní tekutinu a dokáže včelařům vyhubit celé včelstvo. |
S tím souhlasí také včelaři, které MF DNES oslovila. "Některá léčiva skutečně pomalu ztrácejí účinnost," shodují se Dedek s Vymazalem.
Oba pak na základě svých zkušeností vyzdvihují, že v boji proti varroáze je důležité dávkování a také popřípadě střídaní jednotlivých přípravků.
Případy, kdy jsou roztoči varroázy proti zásahu včelařů imunní, se zabývá i Výzkumný ústav včelařský.
"Lokalitu, kde by se objevila totální neúčinnost léčiv na varroázu, jsme ještě nezaznamenali. Jisté náznaky ovšem už máme. Proti této včelí nemoci jsou v České republice už roky povoleny čtyři účinné látky. Je zde čím dál větší pravděpodobnost, že si na ně roztoči zvyknou," popisuje vedoucí výzkumu a zkušební laboratoře ústavu Dalibor Titěra.
Včelí mor naopak ustupuje
Experti v laboratořích spolupracují se dvěma sty včelaři z celé republiky. "Dostávají od nás pokyny, jak nejrůznější látky střídat. Pak zjišťujeme, zda se jejich účinnost zachovává, či klesá," dodává Titěra.
To při dotazech na druhého strašáka včelařů – mor včelího plodu – zní jejich hlasy optimističtěji a ve shodě mluví o citelném poklesu.
"Letos se jeho výskyt razantně snížil. Před čtyřmi lety se udělalo velké plošné vyšetření, díky němuž se přišlo na velké množství jeho ohnisek. Ta se postupně daří likvidovat," přemítá Vymazal, jehož s konkrétními čísly doplňuje Zubal z krajské veterinární správy.
"Ohledně moru včelího plodu je na tom ve srovnání s ostatními stále nejhůře šumperský okres, kde je nyní devatenáct ohnisek. Ještě vloni to bylo šestadvacet. Nákaza je tady soustředěna do několika málo oblastí, kde se zjednodušeně řečeno bakterie moru zakonzervovaly. Jediné účinné řešení je v tomto případě oheň."
