ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ústavní soud se zastal napadených romských dětí, mají šanci na odškodnění

  • 31
Ústavní soud v Brně se zastal romských dětí napadených v dubnu 2019 v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, dostanou šanci na odškodnění. Za pravdu jim už dříve daly soudy nižší instance. Manželé Pumprlovi dostali podmínku za napadení dětí už v říjnu 2021.

Podle rozsudku prvoinstančního přerovského soudu manželé Stanislav a Petra Pumprlovi nejprve skupinu sedmi dětí rasisticky uráželi, poté následovaly rány pěstmi do obličeje a facky.

V několika případech údajně útočníci pěstmi srazili děti na zem a kopali do nich. Podle původních lékařských zpráv utrpěly děti podvrtnutí krční páteře i povrchová poranění, lehký otřes mozku a zhmožděniny.

Ústavní soud (ÚS) se dnes zastal napadených romských dětí zastal a dal jim tak šanci na odškodnění.

ÚS zrušil část verdiktu olomouckého krajského soudu, který návrh na zaplacení nemajetkové újmy zamítl, čtyřem z napadených přiznal pouze bolestné. S dalšími nároky je odkázal na občanskoprávní řízení. Olomoucký soud tak ve věci bude muset rozhodnout znovu.

„Došlo k významnému porušení základních práv stěžovatelů jako poškozených adhezním výrokem napadeného rozhodnutí,“ uvedl za ÚS soudce zpravodaj David Uhlíř.

Pumprlovi svou vinu popírali

Muže soud nižší instance, následně i odvolací olomoucký krajský soud, pravomocně potrestal 14 měsíci s podmíněným odkladem na tři roky, žena dostala mírnější dvanáctiměsíční trest se zkušební dobou na dva roky.

Oba svou vinu po celou dobu popírali, uváděli, že v parku řešili s nezletilými naopak to, že slovně napadli jejich dceru.

V případu se ke krajskému soudu odvolávali i zmocněnci, kteří žádali pro napadené zaplacení nemajetkové újmy.

Krajský soud přiznal napadeným jen bolestné

Krajský soud však jejich návrh zamítl, čtyřem z napadených přiznal stejně jako okresní soud pouze bolestné ve výši 35 tisíc korun a s dalšími nároky je odkázal na občanskoprávní řízení.

Neztotožnil se tak ani s pomyslnou základní sazbou ve výši tři tisíce korun jako náhradou nemajetkové újmy pro každého z poškozených, jak dříve rozhodl přerovský soud.

Podle ÚS tímto krajský soud vystavil stěžovatele nepřípustné sekundární viktimizaci. „Občanskoprávní řízení, na které stěžovatele odkázal, nenabízí stejné záruky ochrany obětem trestných činů, které zaručuje právní úprava trestního řízení,“ uvedl soudce.

„Na základě rozhodnutí krajského soudu by tak stěžovatelé zbytečně podruhé v civilním řízení čelili osobám, které byly pravomocně odsouzeny za trestný čin spáchaný proti nim, a to bez jakékoliv ochrany soukromí či jejich osobních údajů,“ doplnil soudce.

Je to velká satisfakce, říká advokátka poškozených

Právní zástupkyně poškozených Klára Kalibová rozhodnutí Ústavního soudu přivítala. „Je to velká satisfakce pro oběti předsudečné trestné činnosti, velká satisfakce pro konkrétní stěžovatele. Jen připomenu, že to byly malé děti bezprecedentně napadené v rámci etnické pomsty,“ sdělila.

Případ policisté původně vyšetřovali jako přestupek proti občanskému soužití, později jej překvalifikovali na trestný čin pokus ublížení na zdraví a výtržnictví.

Nakonec policie dvojici začala stíhat i kvůli rasovým pohnutkám. Incident vyvolal ve městě napětí, policisté kvůli zklidnění situace spolupracovala s radnicí, specialistou na romskou problematiku a také s asistenty prevence kriminality.

,