„Vzhledem ke stavu budov bude velmi nákladné ji zrekonstruovat. Přesto vzhledem k jedinečné textilní historii Šumperka uděláme vše, aby znovu ožila,“ uvedl místostarosta Šumperka Tomáš Spurný.
Město zde chce vybudovat digitalizované muzeum textilnictví, podobu má navrhnout studie v hodnotě přes 800 tisíc korun.
„Bude zde muzeum textilnictví a vůbec průmyslové výroby v Šumperku a regionu. Muzeum bude mít interaktivní formu. Chybět by zde neměly interaktivní dílny pro veřejnost, kde by se například děti mohly učit práci se dřevem nebo s kovem. Nejde nám o zavřené muzeum, chceme, aby dům žil,“ řekl pro ČTK starosta Zdeněk Brož.
Chátrající manufaktura |
„Nyní sháníme finanční prostředky na zlepšení stavu budovy, která je ve velmi neutěšeném stavu. Je tam dřevomorka i špatné krovy. První na řadě budou záchranné práce. Půjde o desítky milionů korun, rekonstrukce potrvá několik let,“ dodal.
Podle Spurného Šumperku chybí textilní muzeum už proto, že má ve výrobě tohoto materiálu tradici několika set let. Výrobky šumperských tkalců plátna, plyše a trippu dosahovaly vysoké úrovně a přitahovaly pozornost obchodníků nejen ze širokého okolí.
V cenné budově leželo dvacet tun odpadu
Někdejší textilní továrnu chtělo město koupit už koncem 90. let, jenže majitel Karel Šasinka to pořád odmítal a nechtěl s tehdejším vedením radnice ani vyjednávat. Na opravy však sám neměl peníze. Vyjednávání se rozhýbala až po smrti vlastníka.
„Pozůstalí měli zájem jednat. Podařilo se dohodnout. Věřím, že se nám podaří zachránit další kus jedinečné šumperské textilní historie,“ sdělil místostarosta s tím, že hotové už jsou první nezbytné práce.
„Vyklidili jsme zhruba dvacet tun odpadu, další jsou na řadě statici a podrobný stavebně-historický průzkum. Teprve potom můžeme začít s přípravami na rekonstrukci,“ popsal Spurný.
Kromě holých zdí se z dávné historie zachovala jen dvoje kachlová kamna. Budova je vlhká a plesniví, schodiště se dá vyjít jen s velkou opatrností, v přízemí nepřežila žádná podlaha. Ve špatném stavu je střecha, do které zatékalo, takže je tam dřevomorka.
„Snahou je zachránit co nejvíc,“ uvedla památkářka Monika Paulová ze šumperské radnice. Upozornila, že z kdysi rozlehlého areálu zbyla už pouze část.
„Hlavní výrobní prostory byly v místech, kde je nyní panelákové sídliště. To, co zůstalo, sloužilo zřejmě jako obytné prostory, kanceláře a provozní zázemí,“ vysvětlila.
