Podle statika, který památku prohlédl, se rozpadá i dosud nejzachovalejší hradba mezi skalními věžemi. Proto doporučil okolí zříceniny neodkladně zavřít.
„Severní hradby posoudil statik. Jsou v havarijním stavu a musíme je zpevnit,“ uvedl krajský ředitel Lesů České republiky v Šumperku Pavel Indra.
Podle něj teď lesníci vytěží u hradeb, skal a značené turistické trasy nedávnými vichřicemi poškozené stromy a udělají nejnutnější zabezpečovací práce, aby nehrozil pád zdiva z prudkého svahu.
„Zároveň necháme zpracovat projekt na vyzdívky, injektáž a další nutné zásahy, které ale vyplynou až z podrobného průzkumu,“ doplnil Indra. Záchranné práce pod dohledem Národního památkového ústavu by podle něj mohly začít v příštím roce.
Pro návštěvníky bude památka nepřístupná až do 2. září. K vydání rozhodnutí o zákazu vstupu, o kterém informoval jako první Český rozhlas Olomouc, přistoupili úředníci z odboru životního prostředí šumperské radnice právě na návrh Lesů ČR.
„Je to velmi nepříjemné, že po dobu hlavní turistické sezony bude zřícenina uzavřená pro návštěvníky. Vždyť jde o jedno z nejatraktivnějších a nejvyhledávanějších míst Jeseníků,“ sdělila Iveta Klemešová z Klubu českých turistů (KČT) Olomouckého kraje. KČT dá informace o zákazu návštěv Rabštejna na své webové stránky.
Podobně citelnou ranou jako pro pěší výletníky je uzavření Rabštejna i pro horolezce, kteří si zdejší skály velmi oblíbili.
„Rabštejnské stěny jsou tradiční a velmi významný lezecký terén na Moravě. Zjistíme si podrobnosti a uvidíme, co bude možné udělat, aby se zákaz vstupu co nejvíc zkrátil,“ uvedla Božena Valentová z Českého horolezeckého svazu.
„Je to špatná zpráva. Rabštejn je nejen pro mě srdeční záležitost. Nabízí nádherné lezení jako málo míst v republice. Jezdíme tam dvakrát i třikrát do roka. Myslím, že by se ten zákaz měl co nejvíc zkrátit,“ přidal David Migal z klubu Horolezci Jeseník.
Skalní stěny v oblasti Rabštejna dosahují výšek od 15 do 35 metrů. Jsou zde terény všech stupňů obtížnosti, takže jsou vyhledávané začínajícími i zkušenými lezci. Jedna z nejoblíbenějších stěn se nachází právě v blízkosti rozpadající se severní hradební zdi.
Majitelé o hrad ztratili zájem, zpustl už na konci 17. století
Odlehlý a obtížně přístupný hrad ze 13. století strážil severní část úsovského panství. Byl nejvýše položeným hradem historické Moravy. Majitelé se zde často střídali, Rabštejn drželi například králové Jan Lucemburský, Zikmund Lucemburský nebo šlechtic Jindřich z Jenštejna.
Ti se ale na sídle nezdržovali, bydleli zde panští služebníci a lesník, který se staral o blízkou oboru. Hrad kvůli nezájmu šlechty postupně chátral, na konci 17. století byl definitivně pustý.
Od roku 1958 je státem chráněnou památkou a v roce 1990 byl vyhlášen chráněným přírodním výtvorem. Od roku 1992 se o něj starají Lesy České republiky. Přírodní rezervace Rabštejn o rozloze necelých 21 hektarů patří mezi evropsky významné lokality.
