O otevření vápencového lomu na Holém vrchu se firma Agir snaží od roku 2004. Již několikrát neuspěla, i v minulosti se na Bouzovsku podepisovaly protestní petice. Poslední odpůrci spustili na internetu letos v únoru.
Firma v té době čekala na výsledky procesu EIA. Závěry posouzení vlivu na životní prostředí vyvěsil v uplynulých dnech krajský úřad na úřední desku. S lomem nesouhlasí, byť se původně zdálo, že těžaři posvěcení od kraje získají.
Ještě před nynějším zveřejněním konečného stanoviska se plánům těžby věnoval odborník Aleš Calábek. Začátkem letošního března úředníkům v posudku navrhl, aby s obnovou lomu souhlasili. Odpůrci se však ozvali ještě hlasitěji.
„Ke zpracovanému posudku obdržel krajský úřad více než pět set vyjádření. Prakticky všechna byla nesouhlasná, obsahovala tytéž neustále se opakující připomínky,“ vysvětluje v pondělním krajském stanovisku Calábek.
V zákonem dané lhůtě své doporučení pro úřad změnil. Navrhl mu s novým lomem na Bouzovsku nesouhlasit.
Odborníci i místní mají obavu o vliv na podzemní vody
Velký význam mělo i veřejné projednání plánů na obnovu lomu. V sále obecního úřadu v obci Bouzov se ho začátkem května zúčastnilo přes 150 lidí. Do diskuse se zapojila i Irena Smolová z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty UP. Upozornila, že by těžba mohla na Bouzovsku, zjednodušeně řečeno, zasáhnout podzemní vody.
Úředníci kraje její varování vyslyšeli. „Při otevření masivu lomem nelze vyloučit negativní ovlivnění podzemních vod,“ konstatují v nesouhlasném závazném stanovisku. A zmiňují i silný odpor veřejnosti.
„Velmi aktivně se vyjadřovala v průběhu celého procesu posuzování vlivů na životní prostředí, zorganizovala i petici, jejíž tištěnou verzi podepsalo 953 a elektronickou celkem 2 367 osob,“ spočítali úředníci.
Těžaři kromě toho při veřejném projednání podle Calábka nedokázali konkrétně říct, odkud by při dobývání vápence vzali dostatek vody například na snížení prašnosti.
„Dále investor neprokázal vstřícný postoj vůči veřejnosti ze zájmového území. Odpovědi na dotazy týkající se ‚sousedského soužití‘ a způsobu podnikání nebyly pro zúčastněnou veřejnost přijatelné,“ doplňuje v krajském stanovisku Calábek.
Projednávání se zpolitizovalo, míní šéf těžařské firmy
Ředitel společnosti Agir Karel Novotný ovšem mluví o tom, že se veřejné projednání zpolitizovalo.
„Změna stanoviska oproti původnímu souhlasnému návrhu nás tak nepřekvapila. Bylo pro nás jenom otázkou, jaké zástupné argumenty se nakonec objeví k odůvodnění jeho změny,“ uvádí Novotný. Má za to, že zástupci firmy i jím přizvaní specialisté všechny připomínky občanů i politiků průběžně zodpověděli.
„Krajský úřad to v zápisu z jednání potvrdil. S nesouhlasným závazným stanoviskem samozřejmě nesouhlasíme,“ zdůrazňuje Novotný.
Boj o Holý vrch proto Agir nevzdává. Novotný argumentuje dalšími odbornými posudky, studiemi a hlavně vyjádřeními úřadů pro životní prostředí.
„To vše jasně potvrdilo, že obnovení těžby vápence na Hvozdečku bude mít vlivy zcela přípustné a nevýznamné. V řešení našeho záměru tak budeme nadále pokračovat,“ říká ředitel Agiru.
Definitivní rozhodnutí o lomu padne na báňském úřadu
Nesouhlasné stanovisko podle mluvčí krajského úřadu Kamily Navrátilové nyní poslouží jako podklad pro rozhodování speciálního stavebního úřadu.
„To jest Obvodního báňského úřadu pro území krajů Moravskoslezského a Olomouckého,“ upřesnila.
S největší pravděpodobností tak ovšem Agir znovu narazí na nesouhlas veřejnosti. Podle Jany Koželské z Ješova, která patří mezi autory petice, odpor místních proti lomu stále sílí.
„Lidé ho tady v žádném případě nechtějí. Uděláme všechno pro to, aby to tady opravdu nebylo. Po této zkušenosti, kdy se o tom dozvědělo více lidí, by se jich zapojilo ještě víc,“ přibližuje Koželská.
Nesouhlas krajského úřadu ji proto jednoznačně potěšil. „Jsme velmi šťastní, konečně byl vyslyšen hlas obyvatel. S těžbou tu nikdo nesouhlasil, lom jsme tady nechtěli. Jsme rádi, že se prokázalo, že není veřejným zájmem, aby se začalo těžit v tak krásné krajině,“ dodává Koželská.
