„Odmalička mě strašně baví míchání nápojů. Proto se taky učím na servírku. Ale nechci zůstat u výučního listu. Chci si dodělat maturitu a pak i vysokou školu. Do vlastní kavárny se vzdělání bude hodit,“ plánuje Anežka.
Kuráž jí rozhodně nechybí. Ani motivace. Často slýchá, že bílých vran, tedy dětí, které uspěly před ní, jsou hejna. To, že dětství bez rodičů automaticky neznamená zpackaný život, potvrzují i ředitelé dětských domovů. I když uznávají, že cesta k úspěchu je někdy pro „jejich“ děti trnitá.
