Sklízení chmele bývalo dříve doménou studentů, dnes jeho pěstitelé tvrdí, že by bez Bulharů, Ukrajinců a Rumunů měli problémy.

Sklízení chmele bývalo dříve doménou studentů, dnes jeho pěstitelé tvrdí, že by bez Bulharů, Ukrajinců a Rumunů měli problémy. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Studentům na letních brigádách konkurují čtyřicátníci, potřebují peníze

  • 6
Letní brigády už nejsou jen v hledáčku studentů. Stále častěji totiž na ně chodí kvůli zdražování i lidé starší 45 let, kterým v domácích rozpočtech chybějí měsíčně tisíce korun. Nabídka je však i nyní zkraje léta celkem pestrá a zájemci o práci mají z čeho vybírat.

Doby, kdy už na jaře nebylo možné sehnat v Olomouckém kraji zajímavou brigádu, jsou dávno pryč. Nabídka je stále rozmanitá i na začátku léta.

Podle ředitele agenturního zaměstnávání společnosti Index Nosluš Petra Krupičky je v kraji o brigádníky velký zájem například v logistice.

„Hledáme brigádníky na třídění a expedici zásilek pro doručovatelské společnosti. V tomto odvětví vnímám i největší poptávku, která se bude s blížícím se podzimem nadále zvyšovat. Nižší poptávka je oproti minulým letům v obchodních řetězcích, které trpí nižším zájmem zákazníků,“ shrnul Krupička.

Zemědělství a stavby netáhnou

Pracovní posily by uvítala i zemědělská družstva. Mezi mladými ovšem o manuální práci není zájem.

„Každoročně potřebujeme brigádníky na sklízení chmele. V minulosti to byla plodina studentů, teď Bulharů, Ukrajinců a Rumunů. Bez nich by to nešlo,“ řekl předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.

Studenti si přitom na chmelové brigádě mohou vydělat až 150 korun za hodinu. „Jednou z mála škol, která ještě zachovává a ctí tradice, je zemědělská škola z Českého Těšína. Se svým učitelem žáci přijedou a pomáhají nám na podzim,“ dodal Lichnovský.

Prezident Asociace personálních agentur Radovan Burkovič potvrdil, že zemědělství patří mezi odvětví, do kterých se brigádníci nehrnou.

„Nejmenší zájem je o fyzicky náročné, zejména kopáčské práce a práce na stavbách. Prostě fyzicky náročnou činnost venku, kam patří i zemědělství. Tam se lidé shánějí velmi špatně a bývá to obvykle jen o partách spolužáků nebo přátel, kteří na ně jako na pobytové brigády vyrazí,“ objasnil Burkovič.

Děti zaměstnanců

Největší zájem je naopak o práci v kancelářích, obchodech nebo skladech. Například výrobní a skladovací společnosti mají o brigádníky zájem po celý rok, v létě pak mohou už dávat přednost stálým a zapracovaným lidem.

„V mnoha firmách také přetrvává benefit nabídnout brigádu přednostně dětem zaměstnanců. Což je zvláště pro mladistvé mezi 15 až 18 lety věku, s mnoha omezeními kvůli nařízení vlády o pracích zakázaných ženám a mladistvým, často jediná možnost, jak brigádu získat,“ dodal Burkovič.

Jinde je totiž podle prezidenta odmítají a berou starší 18 let, tedy zhruba od třetího ročníku střední školy či učiliště. „Takový člověk je pro ně univerzální a může dělat všechno,“ konstatoval.

Nejen studenti si mohou přes prázdniny přivydělat i v cestovním ruchu. „S prázdninami půjde nabídka dále nahoru, protože se otevřou další atrakce a na těch stávajících přibude turistů. O stravovacích a ubytovacích zařízeních a půjčovnách nemluvě. Prostě sezonní práce se vším všudy,“ připomněl Burkovič.

Volná místa stále nabízejí také řetězce. Například společnosti Lidl se téměř všechny nabízené pozice pro brigádníky daří obsazovat.

„Plnoletým zájemcům v Olomouckém kraji nabízíme brigády formou výpomoci v našich prodejnách, hlavní náplní práce je především vybalování zboží. Hodinová sazba se pohybuje od 160 korun na hodinu. Nouzi o uchazeče nemáme,“ konstatoval mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.

Hodinová sazba za odvedenou práci se liší. V regionu se většinou pohybuje kolem průměrných 153 korun.

„Očekáváme, že takováto sazba vydrží celé léto,“ nastínil spoluzakladatel online platformy Tymbe, která zprostředkovává brigády, Michal Harásek.

Mladých je prostě málo

Zájem o brigády ovšem není mezi mladými takový jako v minulosti. Podle oslovených odborníků to souvisí s demografickým vývojem.

„Prostě se narodilo málo dětí a ty jsou dnes na středních a vysokých školách. Další volná skupina lidí na trhu práce jsou už jen důchodci a sem tam lidé na rodičovské dovolené. Tímto údolím smrti si budeme procházet ještě dva až tři roky, než k 18. narozeninám dospějí silné ročníky,“ vysvětlil Burkovič.

Pomocníkům táhne na třicet

Brigády bývaly doménou studentů. Aktuálně ovšem personální agentury sledují v kraji nárůst brigádníků starších 45 let.

„V současnosti tvoří dvacet procent ze všech našich registrovaných pracovníků. Z našich interních dat také vyplývá, že průměrný věk uchazečů o brigádu se meziročně zvýšil zhruba o dva roky, aktuálně činí 28,5 roku,“ upřesnil Harásek.

Příčinou nového trendu je podle něho vysoká inflace a ekonomická krize. „Z průzkumu, který jsme v dubnu podnikli, vyplývá, že více než třetině Čechů chybí v měsíčním rozpočtu tři až osm tisíc korun,“ upozornil Harásek.

Přivydělat si mají zájem i mladiství. „Na brigádu by chtěli, podle svých slov je to u nich doma bídné. Mají ale kvůli nízkému věku různá omezení z nařízení vlády. Bohužel jim nemáme prakticky co nabídnout,“ uzavřel prezident Asociace personálních agentur Burkovič.

Hledáte brigádu na léto? Vyberte si z aktuální nabídky brigád na portálu jobDNES.cz.