Pracovníci z přírody odvezli více než čtyři sta tun různých materiálů od betonu přes železo, ocel, sklo, cihly, směsné komunální odpady až po nebezpečné materiály obsahující azbest.
Na místě nicméně zůstala jako připomínka turistické chaty její podezdívka. Nechybí ani odpočinkové místo pro návštěvníky nebo informační tabule popisující výjimečnou hodnotu Králického Sněžníku.
„Konečně se podařilo šetrně zlikvidovat skládku stavebního odpadu, která do národní přírodní rezervace opravdu nepatřila,“ shrnul Petr Šaj z agentury.
Kvůli možnému ohrožení mimořádně cenné přírody použila firma odstraňující odpady z chaty při jejich transportu vrtulník, který hmotu vzduchem převážel na stanoviště vzdálené dva kilometry.
„Paradoxem je, že zatímco z české strany Králického Sněžníku jsme ekologickou zátěž odstranili, na polské straně zřejmě jedna vyrůstá. Rozdílný přístup k jednomu výjimečnému území je opravdu zarážející a těžko pochopitelný,“ podotkl Šaj.
Na polské straně Sněžníku se totiž staví nová rozhledna a sousední stát podle českých ochránců přírody neplní dohodnuté podmínky.
Lichtenštejnova chata byla postavena v letech 1906 až 1912. Po druhé světové válce začala kvůli špatné údržbě chátrat a v roce 1971 byla stržena.
Stovky tun odpadu však nikdo neodstranil a zůstaly tak až do současnosti na jednom z nejcennějších území u nás, v alpinském bezlesí, kde své útočiště nachází celá řada vzácných druhů rostlin.
Před zahájením odklízecích prací za celkem jedenáct milionů korun byly ze staveniště přesazeny vzácné druhy rostlin, například jestřábník sněžnický. Ten je místním endemitem a nikde jinde na světě neroste.
