Největší problém vidí ochránci v tom, že dělníci řezali stromy v nejméně vhodnou dobu - totiž v únoru, kdy netopýři ještě hibernují a nemají tak šanci své úkryty včas opustit. Povodí Moravy přitom kácelo stromy bez případného průzkumu i přesto, že odbor životního prostředí magistrátu státní podnik upozornil, že stromy na březích řeky mohou obývat chránění netopýři, a doporučil biologický dozor.
Odvolává se na to, že v roce 2012, kdy povolení dostal, nebyly zprávy o tom, že by se v některých stromech netopýři skutečně objevili. To, zda se od té doby situace nezměnila, už nikdo nezkoumal.
Případem se zřejmě bude zabývat Česká inspekce životního prostředí, na kterou se chystá obrátit Hnutí Duha.
„To, co se stalo, už se nedá změnit. Chceme ale zabránit tomu, aby se něco podobného opakovalo také v budoucnu,“ řekla bioložka Barbora Chmelinová z olomoucké pobočky Hnutí Duha, která na problém přišla jen náhodou v souvislosti s jiným případem.
Povodí Moravy odpovědnost odmítá. „Se všemi podmínkami a doporučeními úřadu jsme seznámili vysoutěženého dodavatele porostových prací. Ten se zavázal postupovat s řádnou péčí tak, aby minimalizoval veškeré negativní dopady akce,“ hájí postup Povodí Moravy jeho mluvčí Gabriela Tomíčková.
Netopýry z pokácených stromů náhodou uslyšel kolemjdoucí
O ohrožení netopýrů by se možná nikdo nedozvěděl, nebýt náhody či spíš všímavosti kolemjdoucích. Odborníky z České společnosti pro ochranu netopýrů totiž letos v únoru zalarmoval student Univerzity Palackého, který slyšel zvířata ozývat se z poražených kmenů. Kácení však bylo před koncem a zoologům se tak podařilo zachránit už jen jednu skupinu netopýrů.
Netopýr rezavýNetopýr rezavý patří s celkovou délkou těla až 85 milimetrů a rozpětím křídel až 460 milimetrů k našim největším netopýrům. Má nezaměnitelné zlatavé zbarvení s rezavým nádechem. Jde o typický druh stromových dutin, jeho kolonie zde obvykle čítají několik desítek zvířat. I když je netopýr rezavý jedním z hojnějších druhů v Olomouci a okolí, patří mezi silně ohrožené druhy živočichů. Ohrožení spočívá zejména ve velké zranitelnosti při likvidaci jeho úkrytů, zvláště je-li provedena v nevhodnou dobu. (zdroj: ČESON a Jiří Šafář) |
„Poprvé jsem tam nenašel žádný strom, ze kterého by se zvířata v tu chvíli ozývala. Část dřeva už byla odvezená. Asi za týden mi ale dělníci volali, že skáceli další strom, že jim z něj vylézají netopýři a jestli se s tím dá něco dělat. Celkem jsem vytáhl 77 zvířat, z toho osm jich uhynulo. Zbytek jsem vypustil do jiné dutiny v parku,“ popsal zoolog Jiří Šafář.
Vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka tvrdí, že víc než doporučení úřad investorovi dát nemohl.
„Ochrana chráněných živočichů není naše kompetence,“ uvedl Loyka. Podotkl přitom, že v roce 2012, kdy úředníci žádost o kácení řešili, nebyly údaje o výskytu netopýrů k dispozici.
„Dotazem u Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, konkrétně doktora Šafáře, jsme pouze zjistili, že je znám výskyt netopýrů v jednom stromě v lokalitě Kavaléristů. Tento strom ale nebyl předmětem žádosti o kácení. Jsme si jisti, že jsme postupovali správně.“
Zda se roky od vydání povolení něco nezměnilo nikdo neověřil
To, jestli ochránci přírody během následujících let přišli u Moravy na další úkryty netopýrů, už nikdo nezjišťoval.
„Stačilo, kdyby mi někdo zavolal, řekl bych mu, že jsme tam potom měli evidované další stromy. Na to se nás ale nikdo neptal,“ podotkl Šafář.
Zoolog je přesvědčený, že Povodí Moravy coby investor se mělo obrátit na krajský úřad a žádat o takzvanou výjimku pro zásah do stanoviště zvláště chráněného druhu. I když se dá předpokládat, že vzhledem k potřebě protipovodňových opatření by povolení kácet podnik stejně dostal, úřad mohl pomoci práce usměrnit.
Povodí Moravy namítá, že nebylo o co žádat. „Výjimka krajského úřadu se uděluje v případech, kdy se jedná o škodlivý zásah v lokalitách, kde je výskyt chráněných živočichů již prokázán. V době podání a vyřizování žádosti ale nebyly údaje o výskytu netopýrů známy. Vědělo se pouze o jednom stromě, který nebyl v plánu kácení,“ trvá státní podnik na svém.
Vzrostlé stromy musely ustoupit postupujícím pracím na stavbě protipovodňové ochrany Olomouce. Po obtokovém kanálu u olomoucké teplárny a rozšíření kapacity koryta Moravy na jihu města se nyní připravuje asi nejsložitější etapa - rozšíření koryta v centru, od obtokového kanálu až po most na Masarykově třídě.
Na další velké kácení dojde příští rok na podzim
Na kácení, které skončilo letos v březnu, přitom naváže další v říjnu 2016, kdy má padnout zbylých 95 stromů na březích Moravy. Tentokrát se netopýři dočkají lepšího zacházení. Povodí Moravy, ochránci přírody i netopýrů a úředníci magistrátu se dohodli na opatřeních na jejich záchranu.
„Již nyní, v ročním předstihu před navazujícím kácením zbylých porostů chystáme instalaci více než dvaceti netopýřích budek v blízkých lokalitách, kterých se kácení nedotkne,“ prozradila mluvčí Povodí Moravy Tomíčková. Roční předstih má umožnit netopýrům budky najít, zabydlet se v nich a začít je využívat jako úkryty.
„To vše proto, aby v případě, že navazujícím biologickým průzkumem bude v porostech určených ke kácení v roce 2016 nalezena kolonie netopýrů, byl záchranný transfer pro tyto živočichy co nejpřirozenější,“ doplnila Tomíčková. Všechny strany se také dohodly na častějším biologickém průzkumu před i během kácení.
Nic jiného než stromy skácet vodohospodářům nezbývá. „Od roku 1997 se tu střídají všechny typy povodní, které pro Česko připadají v úvahu. Musíme vybudovat protipovodňovou ochranu, protože ji budeme potřebovat. Je to priorita a veřejný zájem,“ zdůraznil vedoucí odboru životního prostředí Loyka.
Povodí Moravy počítá s tím, že po dokončení úprav vysadí v okolí řeky minimálně stejné množství stromů, které nyní kácí.
