„Proti zbourání bylo zhruba 70 procent voličů,“ uvedla starostka obce s necelými třemi stovkami obyvatel Vladana Šplíchalová. Referenda se zúčastnilo 63 procent oprávněných voličů a je tedy platné.
O osudu 121 let staré budovy, jež naposledy sloužila jako zázemí pro mateřskou školku, rozhodovali místní už v referendu konaném v roce 2017, kdy byla většina pro zbourání.
Záměr ovšem zůstal jen na papíře, protože demolice by podle vedení obce byla pro malou vesnici příliš velkým zásahem do rozpočtu. Odborníci před šesti lety odhadli náklady na 1,3 milionu korun.
„Referendum bylo doprovázeno naivní propagandou, co všechno se na místě budovy vytvoří. Jak všichni víme, neudělalo se nic,“ uvedl před nynějším hlasováním na webu obce bývalý dlouholetý starosta Hrušky František Baláš.
Bez dotací nepřichází v úvahu ani oprava
Nově zvolené zastupitelstvo vzešlé z podzimních komunálních voleb se tak dostalo do situace, kdy buď muselo dál plnit závazek minulého vedení obce, nebo vyhlásit nové referendum, v němž by lidé demolici odmítli.
„Doteď jsme měli svázané ruce minulým referendem. Nemohli jsme tak řešit projekty možného využití budovy, ani vyhledávat dostupné dotační tituly. Situace byla nejistá,“ nastínila Šplíchalová.
Obec se teď podle ní pustí například právě do hledání dostupných dotací, protože stejně jako demolici by ani opravu budovy obec z vlastních zdrojů neufinancovala.
„Budeme přemýšlet, jak s bývalou školou naložíme. Jednou z možností je, že by v ní vznikly byty. Uvidíme podle situace,“ uzavřela starostka.
V Hrušce se lidé v posledních letech obtížně domlouvali i na správě obce. Po komunálních volbách v roce 2018 se sedmičlenné obecní zastupitelstvo dvakrát rozpadlo. Po loňských komunálních volbách obsadili všech sedm postů v zastupitelstvu lidé z kandidátky KDU-ČSL.
