(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Příliv montoven deformuje trh a je rizikem, varují Olomoucký kraj experti

  • 9
Ekonomika v Olomouckém kraji stále roste, pozitivní trend má však podle některých expertů i svoji stinnou stránku - až přehnanou koncentraci montoven pro automobilový průmysl, a tím pádem přílišná citlivost na výkyvy tohoto odvětví. Aktuální síla montoven navíc „vysává“ kvalifikované lidi z jiných oborů.

„Montovny byly v období, kdy se ekonomika dávala dohromady, prospěšné. Jenže v posledních letech už nemá region zapotřebí, aby zde vznikaly další podniky, které nepřinášejí žádnou, nebo jen minimální přidanou hodnotu. Bohužel ale pořád přibývají,“ upozorňuje například šéf Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Bořivoj Minář.

Byznys řady z nově vzniklých závodů přitom podle něj stojí často výhradně právě na montážích pro automobilový průmysl. Což mimo jiné dělá krajskou ekonomiku do budoucna náchylnou na otřesy aktuálně silného odvětví, v čemž vidí odborníci riziko.

„Je pouze otázkou času, kdy dojde k redukci automobilového průmyslu, a s lidmi z montoven bude najednou velký problém,“ obává se i Minář.

Další posilování pozice montoven v regionu navíc podle šéfa hospodářské komory přináší i jiné negativní dopady.

Montovny berou kvalifikované zaměstnance jiným oborům

„Montovny personálně ‚vykrádají‘ ostatní obory. Profesionálové z jiných oborů makají, nadneseně řečeno, na montování šroubků. Tyto firmy berou doslova všechny, kteří tam chtějí nastoupit. A protože mohou nabídnout mnohem vyšší platy, tak tam končí vyučení řezníci, kuchaři, číšníci, servírky, vyučenci ze stavebnictví a další. Tím se deformuje pracovní trh,“ varuje.

Trend potvrzují úřady práce, které ho však nemohou ovlivnit. „Firmy zabývající se z velké části montováním komponentů pro automobilový průmysl přijímají lidi bez ohledu na vzdělání. A protože jsou schopny nabídnout vyšší mzdy než jiné obory, nechávají se v nich zaměstnat například i číšníci, servírky, pekaři nebo řezníci. Ti potom mohou chybět ve svých oborech. To ale úřad práce neovlivní,“ podotkl analytik krajské pobočky Úřadu práce Jaroslav Mikšaník.

Dopady nezměrného „apetitu“ montážních závodů po pracovní síle pociťují zejména menší firmy, které s nimi jednoduše nedokážou soupeřit.

„Je to problém, vyučení nejdou k pekařině. A když už jsme tady jednoho měli, odešel po několika týdnech do montovny, protože tam dostal okamžitě plat, jaký my dát nemůžeme,“ krčí rameny šéf pekárny zábřežské společnosti Vašíček – Pekařství a cukrářství Jan Šanovec a dodává, že dokud nenastane v automobilovém průmyslu propad, situace se nezmění.

„Až potom se ti lidé mohou chtít vrátit ke svým profesím,“ míní.

Montovny už si začínají přetahovat lidi i mezi sebou

Zástupci velkých podniků svoji pozici logicky hájí. Například Oldřich Svoboda, předseda představenstva mohelnické společnost Montix, jejíž velkou část produkce tvoří právě montáže pro automobilový průmysl, aktuální situaci hodnotí pragmaticky s tím, že lidi cíleně odnikud nepřetahují.

„Jdou k nám, protože jsme schopni nabídnout vyšší mzdy a zajímavé jsou i další podmínky. Je přece logické, že lidé jdou za lepším.“

Situace na trhu práce v regionu, který trpí nedostatkem volné pracovní síly, už dokonce dospěla tak daleko, že montovny si už často přebírají zaměstnance mezi sebou. Konkurenci nadnárodních společností tak čelí například Logaritma v Mohelnici, která rovněž montuje součásti pro automobilový průmysl.

„Teď je obrovský boom a my nemůžeme platově konkurovat nadnárodním koncernům, takže nám přetahují lidi. Naštěstí ne vždy je to jenom o penězích, což si lidé začínají stále víc uvědomovat,“ podotkl ředitel Logaritmy Libor Chmelař.