Poprvé a naposledy se do nejvyšší soutěže probojoval jako TJ Dopravní Stavby Olomouc před třiadvaceti lety. Nebylo to dílem náhody, ale výsledkem několikaletého vývoje. Na jejím konci slavil památnou neděli 25. března roku 1990 po střechu narvaný zimák.
V 80. letech se Olomouc pravidelně pokoušela proniknout do nejvyšší soutěže, ale mezi dvanáctičlennou elitu českých a slovenských klubů se nemohla dostat. Nejblíž byla v sezoně 1988/1989. Tehdy s náskokem osmi bodů suverénně vyhrála základní část 1. České národní ligy.
V play-off se sice musela sklonit před Zetorem Brno, její účast v prolínací soutěži to však neohrozilo. Ze šesti účastníků ale tehdy postupovali jen dva a Moře chyběl na třetím místě jediný bod za Kladnem a Brnem (oba 13 bodů). Za sebou nechala Plastiku Nitra (8 bodů), Slovan Bratislava (7) a Liptovský Mikuláš (7).
O rok později bylo všechno jinak. Mora se v základní části 1. ČNL trápila, skončila až šestá, v play-off ale poskočila na druhé místo za Tábor, když přešla přes Hradec Králové i Vimperk a účast v baráži, které se tehdy výstižně říkalo prolínací soutěž, jí tak neunikla. Tábor se boje o elitu nemohl účastnit, protože statutárně byl B mužstvem Dukly Jihlava.
Dalšími účastníky tak byli nejlepší týmy Slovenské národní ligy Slovan Bratislava a Plastika Nitra, kromě Mory je doplnil Vimperk a poslední dva celky první ligy, kterými byly překvapivě Pardubice a neúspěšný nováček Zetor Brno. Tentokrát už ze šestice postupovaly první čtyři celky, a to kvůli rozšíření nejvyšší soutěže na čtrnáct účastníků.
To bylo tehdy velkým tématem diskusí, řadě klubů se nařízení mít ve federální lize tolik týmů nelíbilo. Dnes jich má stejný počet česká extraliga, k tomu dalších deset slovenská.
Předpokládalo se, že Pardubice i Brno v prolínací soutěži uspějí, postup neunikne ani Slovanu a o zbývající místo bude soupeřit Mora s Nitrou a Vimperkem. Nakonec to ale v březnu roku 1990 bylo všechno trochu jinak. Mora vyhrála v prvním kole ve Vimperku 5:1, a když doma rozprášila Zetor Brno 5:0, byla o skóre první před Pardubicemi.
Dobrý rozjezd jí ale přibrzdil Slovan. Na jeho ledě sice dlouho vedla brankou Jiřího Hudlera (otce hokejisty Calgary), v poslední třetině ale Slovan otočil třemi góly a vyhrál 3:2.
K dalšímu zápasu přijela do Olomouce Nitra a dlouho trápila domácí. Plný stadion sice viděl vedení svých miláčků 2:0, Plastika ale vyrovnala a rozhodlo se až v 55. minutě, kdy se během pár vteřin domácí dvakrát trefili. Polovinu prolínací soutěže uzavřela Mora na ledě Pardubic porážkou 4:3. Góly jí dávali i slavní reprezentanti Janecký a Šejba.
I díky nim byly Pardubice suverénním lídrem baráže, vyhrály prvních pět utkání a s deseti body vedly tabulku před Olomoucí a Nitrou (oba 6 bodů), Vimperkem, Slovanem a poslední bylo bez bodu Brno. V dalších zápasech se Moře přestalo dařit. Sice vypráskala slabý Vimperk 7:0, ale prohrála v Brně 2:4 a doma se Slovanem 2:7.
Sen Olomouckým tehdy zachránil malý zázrak v Nitře. V 9. minutě prohrávala 0:3, do konce první třetiny ale otočila na 6:3 a nakonec vyhrála 8:6. Před posledním utkáním tak třímala osud ve svých rukou, doma s Pardubicemi jí k jistotě stačil bod.
Vzpomínky na nešťastný konec loňské baráže se ale nejspíš vkrádaly do myslí hráčů. Po první třetině totiž s perníkáři prohrávali 1:3. K euforii zaplněného stadionu se ale podařilo v poslední třetině otočit na 5:4 i díky třem gólům Švancara a radost Hanákům nevzalo ani vyrovnání Herolda dvě minuty před koncem. Sen mnoha generací se stal skutečností v neděli 25. března roku 1990, Mora postoupila ze třetího místa do nejvyšší soutěže.
