Český reprezentant, který si v běžeckém maratonu doklouzal pro 12. místo, měnil náčiní dvakrát - na dvacátém a pětatřicátém kilometru. Jednu možnost přezouvání nevyužil.
"Myslím si, že je to blbost. Kdybych ale lyže nevyměňoval, tak bych na to dojel jen já sám," uvědomoval si. "Jednoznačně jde o podporu silných týmů. Když favorité promažou, po deseti kilometrech si vezmou nové, perfektně připravené lyže a jedou."
Český servisní tým ovšem připravil skluznice tak, že by výměna vůbec nebyla nutná. I přesto, že organizátoři tající tratě ve Whistleru ráno posolili a vosk se pak na lyžích srážel.
"Pro nás by byla výhoda, kdyby se jel na jedněch lyžích celý závod," povídal servisman Vít Fousek. "Lukáš je měl připravené lépe než ostatní a jedny by vydržely na celý závod."
Bauer proto jednu zástavku v boxech jen prosvištěl. "Měnit nechtěl on sám," vysvětlil Fousek. "Bylo dobře, že to v posledním kole udělal, zbytečně by se zdržel."
Dvojnásobného medailistu z her přesto pokaždé zastávka v depu stála cenné vteřiny, pak si musel svoje místo na čele zpět vybojovat. A to stálo síly, možná ty medailové.
"Deset sekund v balíku není problém," kroutil hlavou. "Musíte počítat i s tím, že v dalším kole budou měnit i ti ostatní.
Při zastávkách byly k vidění legrační kousky. Estonec Veerpalu spadl, Bauerovi k tomu moc nescházelo, Francouz Gaillard zase dostal lyže, na nichž servisman zapomněl držák, se kterým závodník marně bojoval.
"Jestli to dělají pro pobavení, tak to bylo dobrý," smál se trenér Miroslav Petrásek. "Slyšel jsem, že s tou spojkou to Francouzi moc nejelo. To je hrubá chyba servisáků, za to závodník nemůže. Pak vypadá jako blbec."