Odpovědi Tomáše Kaberleho čtěte ZDE.
Ve většině dotazů se čtenáři pozastavovali nad dosavadními výkony týmu, který má na turnaji ty nejvyšší ambice.
"Nemáš pocit, že je naše hra příliš složitá? Chtělo by to vetší přímočarost jak před brankou, tak při přechodu přes modrou," napsal jeden z nich.
"Někdy si to komplikujeme, hlavně ve středním pásmu," uznal Kaberle. "Nedaří se nám proti soupeřům, co hodně brání. Kolikrát je lepší si puk nahodit. Hlavně se vyvarovat chyb," dodal.
Kaberlemu se odpovídalo těžce. Všechny otázky mu přišly stejné, navíc mu nebylo příjemné hodnotit výkony spoluhráčů a dotazy týkající se trenéra Aloise Hadamczika.
Příklad? Následující otázka patřila k nejjadrnějším. "Jak se hraje mezi partou důchodců? Přijeli jste do Turína na rekreaci? Máte vůbec chuť hrát? Výkony českého výběru jsou ostudou národního týmu. Jaký je váš názor na hlavního trenéra?
Po přečtení Kaberle obrátil oči v sloup, zhluboka se nadechl, ale nakonec nic neřekl. Zachoval klid.
"Rozhodně si nemyslím, že jsme parta důchodců. Ačkoliv výkony nejsou takové, jaké bychom si představovali," nadiktoval redaktorovi iDNES.
Mnoho fanoušků se také pozastavovala nad zákrokem finského rebela Jarkka Ruutua, který rozbil hlavu Jaromíru Jágrovi.
"Nepřijeli jsme se sem rvát," reagoval na to sedmadvacetiletý obránce.
"Nebylo od něj ale sportovní, když se nám pak smál do očí. Ale to se mu vrátí, na takové věci se jen tak nezapomíná. Musí být připravený, že ho někdy někdo na ledě sundá. A třeba až v NHL. Když hráč umí rozdávat, musí umět i přijmout," poznamenal Kaberle.
Ale aby nezůstalo jen u negativ. Někteří čtenáři vyznali obdiv Kaberleho hokejovému umění, v dotazující se jménem Ivona dokonce obránce poznal spolužačku ze střední školy.
