„Zrovna včera se nás trenér snažil navyknout na podání malých Japonek,“ říká Barbora Hermannová. „Tréninky se přizpůsobily stylu protihráček. Simon (trenér) se snaží nasimulovat jejich styl hry, abychom si na něj zvykly a byly na něj připravené, aby nás potom v zápase nepřekvapil,“ vysvětluje.
Ve čtyřčlenné základní skupině olympijského turnaje čekají českou dvojici Švýcarky Hüberliová a Betschartová, vezoucí se na vítězné vlně, Němky s olympijskou vítězkou z Ria Laurou Ludwigovou (v páru s Kozuchovou) a také mrštné a nepředvídatelné Japonky Išiiová a Murakamiová.
„Je to velmi silná skupina. Letos jsou týmy vyrovnanější než kdy jindy. Myslím, že každý může porazit každého,“ říká Markéta Sluková. „Každý bod bude podstatný,“ věští Hermanová.
„Japonky jsou takové malé myšky, úplně vás uběhají. To bude v těch tokijských podmínkách nebezpečné. Nesmíme se s nimi pouštět do nějakých velkých výměn,“ rozebírá soupeřky Sluková.
„Švýcarky budou s ohledem na stabilitu výkonů favoritkami, hrají systematický hezký švýcarský volejbal,“ pokračuje. „Budeme muset ukázat svůj A-game, ten nejhezčí volejbal, abychom se dostaly ze skupiny a mohly pomýšlet na nějaký hezký výsledek.“
Čtyřiadvacet kvalifikovaných párů bylo rozděleno do šesti skupin, do osmifinále přímo postoupí z každé skupiny dva týmy a dále dva nejlepší ze třetích míst. Zbývající čtyři páry ze třetích míst se utkají v předkole o zbylá dvě místa pro osmifinále.
Na minulé olympiádě v Riu 2016 skončila česká dvojice sedmnáctá, po vypadnutí v předkole vyřazovací části.
VZPOMÍNKA NA RIO. České plážové volejbalistky Barbora Hermannová a Markéta Sluková při olympijském utkání s Brazilkami. (6. srpna 2016)
„Naším cílem je postoupit ze skupiny a vylepšit umístění z Ria,“ shodují se nyní obě hráčky. V cestě jim nebudou stát jen silné soupeřky, ale také obtížné povětrnostní podmínky.
„Bude tam horko, dusno a vlhko. Může hodně foukat, mohou přijít i deště,“ vyjmenovává Hermannová. „Ale podmínky jsou pro každého stejné,“ uklidňuje se.
Sama se snažila na teplé a vlhké prostředí připravit. „Chodila jsem na hot jógu, kde se cvičí při 40 stupních a ve vlhku. Ten pohyb je úplně jiný než při volejbale, ale i tak mi to hodně pomohlo,“ říká.
Jediný problém má Hermannová s pocením.
„Já se hodně potím, proto jsme řešily, jestli by nebylo zapotřebí koupit nějaké rukavičky, které by ten pot nasály. Když balón odrazím, vrací se ode mě celý mokrý. A kdyby Markéta chtěla nahrávat prsty, tak jí proklouzne. Stejně jako mně, kdybych ho chtěla mokrými prsty zpracovat,“ popisuje Hermannová.
Čeká je zřejmě poslední společná olympiáda. Třiatřicetiletá Sluková už dlouho dopředu oznámila, že po Tokiu plánují s manželem a trenérem v jedné osobě Simonem Nauschem založit rodinu. Jenže hry se odložily, a tak musely i tyto plány rok počkat. „Byla to pro mě emocionální horská dráha, těšení střídalo zklamání,“ vzpomíná na uplynulý rok.
Trenér Nausch přiznává, že neustálé změny sportovního kalendáře kvůli pandemii přinesly také velké změny do přípravy: „Za normálních okolností přesně víte, k jakému měsíci vše směřujete. Nyní jsme si až do dubna nemohli být ničím jistí.“
Za takových okolností se pak role trenéra mění na roli mentálního kouče. „Musím dát holkám důvod, proč to všechno děláme. I když je něco odložené nebo zrušené, musí jim být jasné, proč stále trénujeme,“ vysvětluje Nausch. „Říkám jim: Pokud se olympiáda uskuteční, bude to skvělé, pokud ne, alespoň jsme zapracovali na tom nebo na tom.“
Po sezoně má každý z týmu jiné plány. „Chtěla bych s beachem pokračovat a najít si novou parťačku,“ říká třicetiletá Hermannová.
Sluková s Nauschem volí rodičovské povinnosti. „Uvidíme, jestli se založení rodiny povede, jak rychle se povede a jestli se budu chtít ještě vrátit na písek,“ nezavírá zcela svou sportovní kapitolu Sluková.
Zatím jí zbývá ještě jeden olympijský příběh napsat.
