V médiích se od březnového rozhodnutí o odložení OH objevovaly různé odhady, ale organizátoři přesnější propočet zveřejnili až nyní. Miliardová částka zahrnuje mimo jiné platby za zablokování stadionů, dalších sportovišť a olympijské vesnice pro nový termín, náklady na dopravu či zaplacení pracovníků.
Třetina dodatečných nákladů připadá na opatření proti šíření koronaviru, s nimiž původní rozpočet počítat nemohl.
Největší část dodatečných nákladů by mělo zaplatit pořadatelské město. Z jeho rozpočtu by mělo jít 120 miliard jenů (asi 25 miliard korun). Dalších 103 miliard jenů (21 miliard korun) bude muset najít organizační výbor. Jeho výkonný ředitel Toširo Muto uvedl, že peníze získá z dalších sponzorských příspěvků, pojištění a rezervního fondu pro nenadálé události, který byl v původním rozpočtu.
Zbývající necelá čtvrtina dodatečných nákladů připadá na japonskou vládu.
Dalších 650 milionů dolarů (asi 14 miliard korun) zaplatí za dodatečné náklady Mezinárodní olympijský výbor (MOV). Ten přidá ještě 150 milionů dolarů sportovním federacím a národním olympijským výborům, které na posun olympiády rovněž doplatily.
O zmírnění ztrát se organizátoři snaží úspornými opatřeními v 52 oblastech ve výši zhruba 283 milionů dolarů (6,5 miliardy korun), jež představili v říjnu. Organizátoři chtějí mimo jiné snížit počet funkcionářů na hrách, menší mají být výdaje na výzdobu sportovišť, nepočítá se s ceremoniály v olympijské vesnici a před slavnostním zahájením. Mělo by se ušetřit na dopravě využitím menšího počtu vozidel.
Původně se počítalo s tím, že gigantická sportovní akce bude stát zhruba 13 miliard dolarů (284 miliard korun). Studie oxfordské univerzity už nyní považuje olympijské hry v Tokiu za nejdražší letní olympiádu v historii. Největší část nákladů podle ní nakonec zaplatí japonští daňoví poplatníci.
