On-line rozhovor s Tomášem Dvořákem se protáhl na rovné tři hodiny. I při sobotě, kdy internet sleduje mnohem méně čtenářů než ve všední dny, se na nešťastného hrdinu olympijského desetiboje snesla záplava otázek. Hodinu trpělivě diktoval své odpovědi redaktorům iDNES do počítače, další půlhodinu pak pokračoval s diktafonem u úst. Žádnou odpověď neodbyl holou větou, takže následné přepisování trvalo další půldruhé hodiny.
"V současné době jsem největším soupeřem sám sobě. Bohužel, ten méně zdravý mě tady porazil," uvedl v jedné z odpovědí. V úterý a ve středu na Olympijském stadionu překonával zdravotní potíže, mezi soutěžními dny byl prakticky na dně. Plánovaný útok na světový rekord byl ten tam, naděje na aspoň bronz, když už ne na vysněné zlato, byla téměř nulová a zhuntované tělo odmítalo poslušnost. Tomáš se však kousl a druhý den závod dokončil.
Skončil šestý, psychicky i fyzicky byl na dně, ale teď už se z toho začíná dostávat. "Mnohokrát děkuji, že mě máte všichni rádi, je to rozhodně jedna z věcí, které mě v současné době drží nad vodou," vzkázal čtenářce Lídě, která jej zapřísáhla, aby ještě nekončil: "O konci kariéry rozhodně neuvažuji, hrozně rád bych odešel na vrcholu, ne takovýmto neúspěchem. Budu se snažit, aby další závody byly podle mých představ."
Možná není daleko doba, kdy bude na závodech vystupovat ve dvojí roli, jako závodník i trenér. V on-line rozhovoru totiž naznačil, že možná převezme štafetu po svém kouči Zdeňku Váňovi: "Nejsem o tom ještě zcela rozhodnut, ale je to věc, která mě v současné chvíli hodně pronásleduje. Věřím, že ho ještě myšlenky na skončení přejdou, ale zatím to vypadá tak, že budu trenérem sám sobě a ještě svým kolegům. Nevím, jestli zvládnu, uvidíme." Mezi Dvořákovými svěřenci by se tak ocitl také jeho kamarád i soupeř Roman Šebrle, stříbrný medailista ze Sydney.
Společně by mohl bojovat v Aténách, které už nyní Tomáše Dvořáka začínají zajímat. Prohru ze Sydney hodlá odčinit na olympijských hrách v roce 2004: "Prakticky od této chvíle se začínám psychicky připravovat na Atény, i když jsou strašně vzdálené a mezitím je spousta závodů. Jsem už poměrně zralý desetibojař, takže musím myslet na závod, kde chci dokázat životní maximum, a kde bych hrozně rád skončil životním úspěchem. Věřím, že mysl, která mě provází v mém sportování, je mou devizou, a když mě podpoří i tělo, tak budu rozhodně o zlato bojovat."
Odpovědi Tomáše Dvořáka čtěte ZDE
 Poslední půlhodinu nad počítačem strávil Tomáš Dvořák s diktafonem v ruce a nahrával odpovědi na záplavu čtenářských dotazů |
