Že není českou rodačku je poznat. „Občas si ještě vypomůžu anglickým slovíčkem. Největší problém mi dělá skloňování a výslovnost,“ říká dvacetiletá lyžařka. „Ale pořád se zlepšuju.“
A nejen v češtině.
Talent ukazuje i na lyžích a postupně v jejích statistikách přibývají starty v Evropském i Světovém poháru. Loni se navíc ukázala na mistrovství světa v Cortině d´Ampezzo.
V elitním seriálu se při osmi pokusech zatím do druhého kola nedostala, v Evropském poháru bodovala dvakrát. Naposledy na konci ledna za třicátou pozici ve Švýcarsku.
A v první třicítce by chtěla skončit i v Pekingu. „Ráda bych se do ní dostala jak ve slalomu, tak i v obřím slalomu,“ plánuje.
Modré brány? Ty se mi nelíbily
Narodila se nedaleko Bostonu americké mamince a českému otci. Právě oni nastartovali její lyžařskou kariéru, když ji ve třech letech poprvé postavili na lyže.
Na cestě do Pekinguseriál iDNES.cz 1. DÍL: Pro nový pas a do Pekingu. Ruská slečna s českým parťákem míří na olympiádu |
„Jednou v říjnu napadlo v Killingtonu hodně sněhu, tak mě tam rodiče s mladší sestrou (Celine, rovněž lyžařkou) vzali,“ vzpomínala.
Kromě lyžování se zpočátku věnovala i hokeji, postupně však zasněžené svahy nad ledovým kluzištěm vyhrály a ona se naplno pustila do lyžování.
Na něm ji nejvíce bavilo být v přírodě, na čerstvém a mrazivém vzduchu. „A ten adrenalin z jízdy,“ rozplývá se.
Rodiče ji zapsali do lyžařského klubu. Nejprve jezdila za Attitash Race Team, načež přestoupila do Gunstock Ski Club a ve třinácti do lyžařské akademie Green Mountain Valley School ve Vermontu.
Sledovala um americké hvězdy Mikaely Shiffrinové a chtěla být jako ona. Jezdit tak rychle, vyhrávat, zároveň i zvládat tlak.
„Obdivuju ji hlavně v jejím přístupu k lyžování. Je velmi profesionální, v klíčových momentech se umí správně rozhodnout,“ říká.
Postupně se Sommerová zlepšovala. Zjistila, že nejvíce vyniká v technických disciplínách. Že se nejraději proplétá mezi červenými a modrými tyčemi.
I když... Při jejím úplně prvním závodě tvrzení o modrých tyčích příliš neplatilo.
„Jela jsem pouze okolo červených bran. Ty modré se mi vůbec nelíbily, tak jsem je vynechala,“ směje se.
První rok v Česku se hledala
Když jí bylo šestnáct let, s rodinou se přestěhovali do Prahy. Česko měla ráda, často do něj létala a každé léto ji naopak navštěvovali prarodiče z otcovy strany. I přesto ale pro ni byla změna pochopitelně složitá.
OLYMPIJSKÉ SPORTY: Bohatý program alpského lyžování, jede se jedenáct závodů |
„První rok, když jsem ještě moc neuměla česky, tak jsem se občas trápila,“ přiznala. „Například ve škole jsem kromě matematiky, fyziky a angličtiny byla úplně ztracená. Naštěstí jsem měla dobré spolužáky ve třídě, kteří mi pomáhali.“
Se změnou prostředí se proto popasovala.
A zabydlela se i v novém lyžařském týmu.
Udělala si českou licenci a po úspěšném prvním roce v juniorské kategorii dostala pozvánku do české reprezentace. S ní pak začala objíždět mezinárodní závody.
První start v Evropském poháru si připsala v roce 2018 v Bad Wiessee a o dva roky později se premiérově postavila v Kranjské Goře i na start Světového poháru.
„Byla jsem před startem celkem nervózní. Nevěděla jsem, co přesně mám očekávat,“ vzpomínala. „Stát na startu s hvězdami jako Petra Vlhová a Mikaela Shiffrinová bylo zajímavé.“
Následně se s nimi potkala ještě sedmkrát. Právě osm účastí má zatím ve Světovém poháru. A další chce přidat.
„Nejdřív bych se chtěla probojovat do startovní listiny Světového poháru. A určitě bych taky někdy chtěla stát na stupních vítězů,“ plánuje.
Nejprve ale její program zní: olympijské hry.
„A už se moc těším,“ vyhlíží.