Když jim v minulé sezoně rušili kvůli covidu jeden závod za druhým, uklidňovali se: Náš cíl je jinde.
Dodávali si tím chybějící motivaci k práci, když hodiny dřiny na trénincích neměli kde ukázat.
Letos v březnu. Natálie a Filip Taschlerovi ma mistrovství světa ve Stockholmu.
Na mistrovství světa ve Stockholmu letos v březnu jim kvalifikace na olympiádu z 22. místa unikla o dvě příčky, všechny síly tak museli napnout na zářijovou dodatečnou kvalifikaci při Nebelhorn Trophy v Německu.
Tam byly pro taneční páry k dispozici ještě poslední čtyři olympijská místa. Žádná jiná možnost dostat se na olympiádu pro krasobruslaře už nezbývala.
Sourozencům z Brna se ji však podařilo využít, a tak ve své teprve druhé plnohodnotně dospělé sezoně pojedou závodit do Pekingu.
Mohla z toho být i medaile, litují Taschlerovi po zdárné kvalifikaci na ZOH |
„Jsem spíš beze slov, než že bych dokázala popsat, co vše mi jde hlavou,“ říkala Natálie Taschlerová.
S odstupem tří měsíců už umí svůj úspěch zhodnotit.
„Když si uvědomíme, že jsme dokázali něco, na co jsme se připravovali od malička, je to fakt úžasná věc,“ povídá Filip Taschler.
Sami ale vědí, že ve světové konkurenci ještě s oslňujícím výsledkem počítat nemůžou. „Pódium to na téhle olympiádě asi nebude,“ říká Taschler s úsměvem. Jejich skutečný cíl je jinde, dál.
Za místenkou do Pekingu. Natálie Taschlerová a Filip Taschler při rytmickém tanci na Nebelhorn Trophy.
„Další čtyři roky chceme vzít jako velkou výzvu. Spousta párů, ve kterých jsou třicátníci, chce končit. Pole se pročistí a dostane šanci nová generace. Toho chceme využít a ozvat se co nejhlasitěji to půjde,“ popisuje plány starší ze sourozenců.
Všude jsou hokejisti
Svým ambicím přizpůsobili všechno. Odešli za trenérem Matteem Zannim do Ameriky, střední školu studovali - a v případě Natálie ještě studují - online.
Momentálně žijí v Itálii, kde má Zanni tréninkové středisko. Domů za rodinou se podívají jen párkrát do roka.
„Když jsme přicházeli do juniorské kategorie, pocítili jsme, že ve světě je to úplně jiný level než v Česku,“ popisuje Taschlerová.
Rozdíl mezi tréninkovými podmínkami v Česku a v zahraničí vidí především v dostupnosti hal a větší časové volnosti. „Přijde mi, že v Brně jsou na všech halách hokejisti, kteří zabírají většinu času. A když je někde volno, tak je to v době, kdy je škola,“ říká k tomu Taschler.
„Tím, že si musíte ledovou plochu pronajímat, je to i drahý sport,“ přidává.
„Tady v Itálii je naopak naše hala předem určená pro krasobruslaře, takže toho prostoru a času je spoustu.“
Posunout se na jinou úroveň
K italskému trenérovi a bývalému tanečníkovi Zannimu je přivedly jejich brněnské trenérky Nikola Višňová a Barbora Silná. Zanni viděl v sourozencích potenciál a nabídl jim spolupráci.
„Největší přínos vidíme v celkovém posunu. Naučil nás, jak vůbec přistupovat k profesionálnímu sportu, což nám pomohlo i v normálním životě,“ pochvalují si.
Zanni je podle nich tvrdý trenér, který ale zároveň říká: Ne těžká, ale chytrá práce. Což sourozencům naprosto vyhovuje.
Another junior season completed ✅ thank you for your hard work and for never giving up #czechteam .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
#skatingskills #yga #lorenzomagri #icedance #choreographer #matteozanni #figureskating #icedance #sport #skater #love #powerskating #figureskatingcoach #skatingcoach #skatinglife #icedancer #skate #teamitaly #dance #figureskating
Dostali od něj tréninkový plán, díky kterému by jednou mohli být mezi nejlepšími na světě. Příprava se tím Taschlerovým rozrostla o spolupráci s mentálním koučem i fyzioterapeutem.
Na cestě do Pekinguseriál iDNES.cz 1. DÍL: Pro nový pas a do Pekingu. Ruská slečna s českým parťákem míří na olympiádu |
Dříve nevěnovali regeneraci těla po tréninku pozornost, až přetržené vazy v koleni partnera na začátku léta donutily sourozence najít si čas i na ni.
Oproti tomu s mentálním koučem pracují od začátku trénování pod Zannim. „Chtěli jsme se posunout na jinou úroveň. Pokud chceme být na pódiu, musí fungovat i hlava,“ vysvětlují.
Práce s mentálním koučem zahrnuje i nejrůznější rituály, jako poslouchání motivačních proslovů u Natálie nebo Filipovo navonění, kvůli dobrému dojmu, až pojedou kolem rozhodčích.
Posilování psychiky vedlo pak k větší pohodě nejen v závodech, ale i mezi samotnými sourozenci navzájem. Za dobu, kterou spolu bruslí, prošel jejich vztah velkým vývojem.
Poprvé mezi seniory. Natálie a Filip Taschlerovi na mistrovství Evropy ve Štýrském Hradci 2020.
„Krasobruslení nám pomohlo v tom, že se musíme navzájem respektovat. I když je ponorka, je potřeba ten vztah tvořit, starat se o něj,“ říká Taschler.
A když už to spolu někdy nemůžou vydržet, mají vyzkoušené recepty na to, jak si od sebe odpočinout. Natálie vyráží na nákupy, Filip zase do hor.
Krasobruslení, nebo gymnastika
Takhle to spolu táhnou šestým rokem. Ačkoliv se krasobruslení věnují od malička, vůbec nebylo jasné, jestli u něj skončí. A už vůbec ne, že budou jezdit společně tance na ledě.
„Dělala jsem i sportovní gymnastiku a paní trenérka na gymnastice mi dala na výběr mezi krasobruslením a gymnastikou. Já měla víc kamarádů v krasobruslení, dala jsem mu tedy přednost,“ vypráví Natálie Taschlerová.
Protože dělali s bratrem vše společně, i on dal přednost krasobruslení před ostatními sporty, které jako malý dělal.
„Rodiče chtěli, abychom měli všeobecný základ. Jsem rád za mamku i za taťku, že to tak dělali. Měli jsme neuvěřitelně rozmanitý kolektiv, na plavání, v gymnastice, já chodil i na bojový sport, protože taťka taky boxoval. A teď v bruslení z těch věcí těžíme,“ říká Taschler.
„Dovednosti z gymnastiky se hodně vyplatí. Nemám strach chodit do různých zvedaček nebo i do salt,“ přidává se Taschlerová.
Keeping positive
_______________________________________________________
#figureskating #czechgirl #loveit #staysafeeveryone #stayhealthy #andelemjsiandelemzustanes
Jenže nejprve jezdili každý sám v sólových kategoriích a dlouho na tom nehodlali nic měnit. I v momentě, kdy o ně projevil zájem mistr světa ve sportovních dvojicích René Novotný.
„My jsme byli v takovém rozpoložení, že jsme řekli: Ne ne, my nebudeme jezdit spolu ani s nikým jiným. A tak šly ty sportovky stranou, vůbec jsme o nich nepřemýšleli.“
Nová partnerka o pokoj vedle
K tancům nakonec jako první přešel bratr. „Přestal jsem být v sólové kategorii šťastný, chtěl jsem zkusit něco nového. Přemýšlel jsem, jestli vůbec budu dál bruslit,“ vypráví.
Vše změnila nová brněnská trenérka, která ho nalákala na taneční soustředění v německém Oberstdorfu.
#django #freedom #sisterandbrother #santaclauscup #futureus #freedance
#icedance #icedancers #czechboy #czechgirl #cze #NFT
„Nejdřív se mi do tanců nechtělo. Styděl jsem se jezdit s holkou za ruku. Ale zkusil jsem je a absolutně mě okouzlily.“
S partnerkou, se kterou v tancích začínal, se ale po čase nepohodli. A tak přemýšlel, s kým jiným by mohl pokračovat. „Nakonec to byla o pokoj vedle ségra.“
Ta se do jejich páru dostala přes zranění.
„Dělala jsem v té době ještě bokově gymnastiku a už podruhé jsem si zlomila ruku. Najednou jsem měla strach skákat a nebylo to ono. Všichni mi říkali, že mám na bruslích dobrý skluz a cítím hudbu, tak jestli nezkusit tance. Vzhledem k tomu, že Filip zrovna se svojí partnerkou skončil, říkala jsem si, že to teda zkusím,“ popisuje.
„Začali jsme v mých čtrnácti, Fildových šestnácti. Takže to pro něj někdy bylo ve stylu: bruslit se ségrou je vopruz,“ říká k začátkům v pubertě Taschlerová. „Ale pak nás to chytlo a díky paní trenérce jsme se do tanců úplně zamilovali.“
Taschler na jejich společné začátky vzpomíná: „Chtěl jsem být tehdy generál. Jenže takhle vztah nefunguje, to jsem se taky díky našemu bruslení naučil.“
Z trpaslíků dospělí
Při cestě za úspěchem si museli projít i velkou bolestí. Když žili kvůli trénování v Chicagu, dostali z Česka zprávu o smrti tatínka.
„V tu chvíli jsme vůbec nepřemýšleli nad tím, že máme mít za tři týdny závod, všechno šlo stranou. Nasedli jsme na první letadlo domů a ještě v den pohřbu jsme nevěděli, jestli se do Ameriky vrátíme, jestli vůbec budeme ještě bruslit,“ vypráví Taschler.
Pro otce, který zemřel. České naděje učí i kouč olympijských vítězů |
„Nejsme milionáři, teprve jsme se začínali zlepšovat a velký rodinný příjem odešel,“ vysvětluje pragmatické problémy, které nastaly. Nakonec se po domluvě s rodinou shodli, že budou v závodění pokračovat.
„Taťka chtěl, abychom si plnili sny. Takže to nás nakoplo k tomu, abychom se vrátili. Ale určitě nás jeho úmrtí hodně posunulo. Byli jsme mladí trpaslíci a tohle nás šouplo do dospělosti hodně rychle.“
Do dospělosti mezi krasobruslaři je přeneslo mistrovství Evropy v roce 2020. Tam poprvé soupeřili s páry, které do té doby jen obdivovali v televizních přenosech, a skončili devatenáctí.
Ale skutečná krasobruslařská maturita je čeká až 12. února 2022 na ledové ploše v Pekingu.
