Ten, o kterém je řeč, se na tiskové konferenci usmívá. "Píšu historii, no..." pohodí rameny jamajský rošťák, o němž prezident MOV Jacques Rogge prohlásil: "Společně s Michaelem Phelpsem se stal ikonou těchto her."
Pravda, tentýž Rogge ještě předtím kritizoval Bolta, že svými gesty na trati zesměšňuje soupeře, s takovou kritikou se však se zlou potázal u jeho kouče Glena Millse. "Usain se nepředváděl," reagoval. "Je to jen mladý kluk, který dospívá. Je veselý, hravý a šťastný, když se mu věci daří. A ukázal to i při běhu." Koneckonců, žijeme v roce 2008.
Jedenadvacetiletého "kluka", který vložil do vínku her úžasné výkony, živelnost i smích, není důvod peskovat za jeho sklony k šoumenství.
A není zatím ani důvod obviňovat ho z dopingu. Přestože se to v dnešním pochybnostmi provrtaném atletickém světě už děje.
Bolt pokořil na stovce hranici 9,70 vteřiny bez větru v zádech. Překonal zdánlivě nepřekonatelný světový rekord Michaela Johnsona na dvoustovce v protivětru. A zaběhl zatáčku ve štafetě na 4 x 100 metrů za těžko uvěřitelných 8,9 vteřiny.
Mnohým to připadá nemožné. "Dopuje snad?" spekulují. Což jamajští funkcionáři jen těžce nesou. "Všem našim vítězstvím a rekordům na těchto hrách předcházelo intenzivní testování atletů dopingovými komisaři," rozčiluje se Don Anderson, šéf jamajské mise.
Bolt zůstává klidný. Zakousne se do bagety a vypadá, jako by všechny ty dopingové narážky očekával. "Testovali nás mnohokrát. Mne dokonce čtyřikrát před závodem. Brali mi moč i krev. Brali mi ji po každém finále," odříkává.
Pak prohodí: "Ale to je OK. Vím, že jsem dobrý. Vím, že jsem čistý." Volá jamajský premiér a do telefonu mu říká: "Díky tobě jsou teď všichni naši lidé v ulicích." Deník China Daily s uznáním píše: "Najít nového Bolta potrvá možná dalších dvacet let."
Ale šéf jamajských atletů Don Quarrie namítá: "Vy ani netušíte, jakou inspirací pro jamajské děti se Usain právě tady stal. Budou běhat do roztrhání těla. Z nich vyroste nový Usain. Už brzy."
