Rychlobruslařce Nikole Zdráhalové i biatlonistce Markétě Davidové je 21 let. Očima sportu jsou stále mláďaty. Zvlášť v jejich odvětvích, kde vede cesta k úspěchům přes dlouhodobější objemovou přípravu.
Davidová dokonce stále patří v biatlonu dle pravidel mezi juniorky.
„Přeju jí, aby si i do dalších her zachovala svůj současný klid nováčka,“ říká šéftrenér Ondřej Rybář.
Na adresu Zdráhalové její slavná kamarádka Martina Sáblíková pronáší: „I kdybych už já v Pekingu 2022 o medaile nebojovala, tak tam budu s Niki, a ta o ně bojovat bude.“
PREMIÉRA NA HRÁCH. Vlevo Markéta Davidová, vpravo Nikola Zdráhalová.
Průměrný věk šesti českých medailistů z Pchjongčchangu je relativně nízký – 26 let. Od dvaadvacetileté Ledecké po třicetiletou Sáblíkovou.
Přesto je příliv nové krve velmi žádoucí. V těle Zdráhalové i Davidové klokotá.
Spěchat mezi ženy, nebo ne?
Biatlonistka z Janova nad Nisou je extrovert. Rozesmátá, vtipná, veselá. Rychlobruslařka ze Dvora Králové se už od Sáblíkové učí, kdy a jak popichovat trenéra Nováka. A obě mladé dámy dokážou být občas i poněkud tvrdohlavé, pokud právě nesdílejí stejný názor jako kouč.
V Pchjongčchangu vzbuzovaly dojem, že překypují energií. A potřebovaly ji – Zdráhalová se kvalifikovala na čtyři tratě a Davidovou čeká dokonce šest startů!
„Dopoledne ale už mé nohy trochu protestovaly,“ přiznávala po úterní smíšené štafetě. „Tak jsem se je během dne snažila proležet, hibernovala jsem a šetřila síly.“ Pak se sice při závodě potrápila s ležkou, zazmatkovala při ní, upravila si mířidla obráceně a potřebovala o tři náboje navíc, ale stojka i běh byly opět na jedničku. „Nejela jsem jen za sebe, musela jsem se přece vyburcovat.“
Kariéry dřívějších olympijských nadějíMartin Jakš (běh na lyžích) Michal Březina (krasobruslení) Karolína Erbanová (rychlobruslení) Ester Ledecká (snowboarding/alpské lyžování) |
Zdráhalová si na tréninku snažila zachovat dosavadní dravost i do závodu s hromadným startem. Už se na něj těší. „Atmosféra v hale je tu přímo neskutečná, úplně jiná než na svěťáku,“ porovnává. „Čekala jsem, že na mě dolehne víc, ale ani se moc nenervuju.“
Jen před prvním startem na 3000 metrů žádala Sáblíkovou, ať ji radši nechá ve vesnici „zahrabanou na pokoji“. Starší kolegyně ji pak uklidňovala: „Nemáš se čeho bát.“
O dva dny později už Zdráhalová uháněla pro 11. místo na 1500 metrů.
Rovněž Davidová na počátku her vyprávěla: „Nepředstavovala jsem si, že to tu bude tak obrovské.“ Ale záhy přešla na strategii: Říkej si, že jde o závod jako každý jiný. A jsou z toho dvě umístění v Top 20, poprvé je mezi ženami tak vysoko.
V týmu si dobře rozumí i s tou nejzkušenější, Veronikou Vítkovou. „Sedly jsme si,“ říká bronzová medailistka ze sprintu.
Zdráhalová vyrůstá po boku Sáblíkové dokonce od svých patnácti let. „Mám svůj velký vzor vedle sebe 24 hodin denně,“ oceňuje. V tom je mezi nimi velký rozdíl. Davidová ještě loni dávala najevo, že se jí do dospělé reprezentace z juniorů zatím nechce. „Na A-tým mám dost času,“ říkala tehdy.
Stejný názor sdílel její osobní kouč Jindřich Šikola, přestože jednou triumfovala i v druholigovém IBU Cupu a stala se dvojnásobnou juniorskou mistryní Evropy. A tak do Světového poháru před rokem jen zlehka nakoukla. „Ale letos jsme se už domluvili, že bude stabilní členkou áčka,“ říká Rybář.
Novák tělo „hnětl“ sedm let
Obě jedenadvacetileté olympioničky pocházejí ze sportovních rodin. Otec Zdráhalové je hokejovým koučem. Sama hrála hokej za Dvůr Králové, pak za Slavii a měla i nabídku hokejového stipendia do ciziny. Odmítla ji a místo toho se pod Novákem dala na rychlobruslení. „I když tátovi to rvalo srdce,“ prozradil Novák.
ÚSPĚŠNÁ. Nikola Zdráhalová už na hrách v Pchjongčchangu startovala třikrát, jejím maximem je zatím 11. místo na 1500 metrů. Nyní si přeje: „Moc ráda bych do Top 10 v hromaďáku.“
Davidová podědila sportovní geny po mámě volejbalistce a tátovi basketbalistovi. „Míčové hry mi ale opravdu nejdou.“ Zato od mládí vyhrávala v běhu na lyžích a v roce 2010 se upsala biatlonu.
Studuje na České zemědělské univerzitě v Praze obor Zoorehabilitace a práce se zvířaty. Miluje koně. „Ale třeba takovou veterinu bych s biatlonem nikdy neskloubila.“ Už tak toho má občas nad hlavu. Zdráhalová nyní dokončuje Střední gastronomickou školu.
Její trenér Petr Novák poukazuje: „Sedm let mi trvá, než tělo sportovce rozpracuju.“ Je u něj právě sedm let. „A vidíte, teď začínají přicházet i výborné výsledky.“
Osobní rekordy si v sezoně zlepšila na všech tratích, některé opakovaně a výrazně. „Může jednou jezdit pětistovku pod 38 sekund i trojku pod čtyři minuty,“ je přesvědčen Novák.
Davidová se z olympiády vydá na mistrovství světa juniorů v Otepää, aby tam napsala tečku za svými mládežnickými léty. Že se obě mají ještě co učit, dobře vědí. Ona hlavně na střelnici. „Neumím nuly jak na běžícím páse, neženu se do rychlosti,“ připomíná, byť Rybář chválí: „Během roku se střelecky velmi stabilizovala. Jde krok po kroku. Nemá cenu cokoliv uspěchat.“ Pomáhá jí i puška od slovinského experta, kterou si letos poprvé nechala vyrobit na míru.
Kdyby Markétě Davidové před olympiádou řekli, že tu bude startovat šestkrát, nevěřila by. Takhle se rozhýbávala na smíšenou štafetu. "Dopoledne už mě pobolívala nohy, tak jsem během dne hibernovala a šetřila je," říkala. Pak přežila krušnou chvilku na ležce a vydechla si... https://t.co/Djs21HJ3LN
Také Zdráhalová ví, kde nahnat vteřiny: „V technice v zatáčce mám dost rezerv.“
S Davidovou se ještě nikdy nesetkala. Ani v Koreji, kde jsou jejich sportoviště i vesnice vzdáleny třicet kilometrů.
„Tak možná až v tom Pekingu,“ zasměje se.
