Ze 4600 sportovců, kteří se podle MOV do soutěží dosud kvalifikovali, je jedenáct „neutrálních“ – osm z Ruska a tři z Běloruska. Ukrajinských zástupců je podle údajů šedesát.
„Výkonný výbor MOV rozhodl, že individuální neutrální sportovci (AIN), kteří se kvalifikovali prostřednictvím stávajících kvalifikačních systémů mezinárodních federací, budou prohlášeni za způsobilé soutěžit na olympijských hrách v Paříži 2024 v souladu s podmínkami uvedenými níže,“ uvedl v prohlášení.
Jde o rozhodnutí, o kterém se mluvilo už dlouhou dobu.
Krátce po ruském vpádu na Ukrajinu MOV vyzval všechny sportovní organizace, aby přeložily či zrušily plánované závody v Rusku nebo v Bělorusku. O několik dní později přitvrdil a vyzval všechny sportovní federace, aby zakázaly starty sportovců z těchto zemí.
Od té doby se však postup MOV změnil. Od tvrdých restrikcí ustupoval.
Souhlasíte s rozhodnutím MOV umožnit start Rusů a Bělorusů na OH se statutem neutrálních sportovců?
Letos na jaře vyzval mezinárodní organizace, aby za podmínek dodržení neutrality umožnily sportovcům návrat do soutěží, na nichž by mohli plnit kvalifikační podmínky pro start v Paříži. Řada sportovních svazů této výzvě vyhověla. Start závodníků za splnění pravidel ohlásily například světové federace plavců, badmintonistů, lezců, šermířů, veslařů a mnohých dalších.
V září se pro účast Rusů pod neutrální vlajkou v Paříži vyslovil Mezinárodní paralympijský výbor a v tomto týdnu se zase pro připuštění jednotlivců z Ruska a Běloruska vyslovili zástupci mezinárodních federací a národních olympijských výborů na 12. olympijském summitu v Lausanne.
„Také požádali o to, aby rozhodnutí padlo co nejdříve a vneslo jasno do celého kvalifikačního procesu,“ sdělil po summitu MOV.
A o několik dní později skutečně rozhodl: Rusové a Bělorusové na hry mohou.
„Povolení účasti jednotlivých sportovců je respektování lidských práv,“ uvedl podle BBC Mezinárodní olympijský výbor.
Bez hymny a dalších symbolů
Samozřejmě, že jejich start bude možný pouze za splnění řady podmínek. Musí jít o jednotlivce, pod pěti kruhy tedy nesmí startovat žádné týmy z obou zemí.
Bojovat o medaile také nebudou pod svou vlajkou, ale pod neutrální, a když uspějí, hrát nebude ruská či běloruská hymna.
Zároveň nesmí jít o závodníky, kteří otevřeně podporují válku na Ukrajině nebo mají vazby na vojenské či policejní složky.
A stejně jako pro všechny sportovce pro ně platí, že musí projít antidopingovou kontrolou, a musí respektovat Olympijskou chartu, v níž se mimo jiné hovoří o „mírové misi olympijského hnutí“.
MOV několikrát zdůraznil, že rozhodnutí cílí vyloženě jen na jednotlivé sportovce. „Sankce vůči osobám zodpovědným za válku, ruským a běloruským státům a vládám zůstávají v platnosti,“ dodal.
Do Paříže proto nebude zvát žádné představitele státu z obou zemí a na žádném oficiálním místě nadcházejícího sportovního svátku nebude k vidění ruská či běloruská vlajka ani jiné další symboly.
ČOV: S rozhodnutím nesouhlasíme
Zpráva vyvolala vlnu reakcí. Český olympijský výbor pro ČTK zopakoval, že trvá na svém odmítavém postoji, k němuž v dubnu dospělo jeho plénum.
„Nesouhlasíme s jakoukoli formou účasti Ruska a Běloruska v kvalifikacích na olympijské hry nebo na hrách samotných po dobu trvání válečného konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.
Proti jsou i ukrajinští představitelé. Náměstek ministra sportu Matvij Bidnij se už po summitu v Lausanne tohoto kroku obával a apeloval na MOV, aby k povolení účasti nepřistoupil.
„Jak výstižně řekl prezident Volodymyr Zelenskyj: Je zřejmé, že neutrální vlajka ruských sportovců je potřísněná krví,“ uvedl náměstek. „Rusové nerespektují základní hodnoty olympismu: respekt a přátelství.“
Podle něj by nejlepším způsobem, jak by mohli Rusové startovat na olympijských hrách, byla změna národnosti.
„Odmítnutí ruského pasu. To je dnes jediný možný způsob, jak může sportovec dokázat, že se řídí podle olympijské myšlenky a že nepřebírá díl odpovědnosti za zabíjení Ukrajinců,“ dodal Bidnij.