Vaše smlouva s Českou sportovní skončila na konci roku dohodou, nebo nebyla prodloužena? Bylo to i kvůli volbě?
"Většina sportovců má smlouvy na dva nebo čtyři roky, končí to olympiádou. I já to tak měl. Mrzí mě, že se takto spekuluje."
Rozhodl jste se kandidovat sám, nebo Vás někdo ovlivnil?
"Mě ovlivnili lidé z olympijského hnutí. Nechtěl jsem říkat Daně Zátopkové, že nechci a nepůjdu do voleb. To bylo zásadní. Nebyla to Česká sportovní. A já jsem ji navíc do ČOV nepřivedl."
Jak se hodláte bránit případným hlasům o Vaší nezávislosti k České sportovní, s níž jste čtyři roky úzce spolupracoval?
"Ukáže až čas, což záleží také na výsledku voleb. Ale já to nechápu, existují přeci určité ochranné vazby, které by měly fungovat. ČOV má dozorčí rady, které musí kontrolovat, jestli se neděje něco nekalého, a pak by měly zakročit. Tyto názory mně
vadí a děsí mě. Strašně mě to štve a díky tomu jsem schopen pokračovat. Já jsem si za dvacet let vydělal dostatečné množství peněz, ale nyní jdu do daleko většího rizika. Už nemusím být vnímán jako super chlap, dostanu se do problémů, které budu muset řešit."
Jste připraven v případě vašeho zvolení veškeré kroky České sportovní vůči ČOV sledovat?
"Určitě. O to víc. Každý krok bude sledovanější i v médiích a to je dobře. Já to vítám. Chci, aby Česká sportovní byla pod obrovskou kontrolou. S tím problém absolutně nemám. Nikdy bych nezrušil Českou olympijskou, ta tam patří a musí tam patřit. Buď se budou vzájemně doplňovat, nebo nebudou a pak zůstane Česká olympijská. Česká sportovní přinese 140 milionů, což jsou velké peníze a navíc v hotovosti."
Proslýchá se, že v České sportovní údajně vzniká jakási struktura, kdo by jaké funkce měl zastávat...
"To já nevím. Ale je asi normální, že mají představu o lidech, kteří by svou práci mohli dělat dobře. Myslím, že podobně smýšlí i druhá strana. To je přece důležité, je to o týmové práci."
Padala při Vašich setkáních s členy pléna ČOV i slova o vašem vztahu k České sportovní?
"Jasně. Setkal jsem se i s lidmi, u kterých vím, že mě volit nebudou a v novinách byli i ostřejší. Řekli jsme si názory, já jim pověděl, o co mi jde. Ale když mi nevěří, já nic nezmůžu. Třeba jednou pochopí, že se snažím být přímý a že jsem jim nelhal."
Snažil jste se členy pléna přesvědčit, že vy jste ten pravý?
"To ne. Můžete jim vysvětlit, co chcete, a oni mohou tvrdit, že vás podpoří. Ale pak to je jinak, protože to je tajná volba. Já to zažil i na vlastní kůži v Moskvě při volebním zasedání MOV."
Kolikrát jste se sešel s Milanem Jiráskem?
"Osobně jednou, v rámci zasedání tak třikrát až čtyřikrát. A několikrát jsme spolu telefonovali, protože jsem si potřeboval vysvětlit nějaké otázky. Komunikovat se musí."
A co říkáte obvinění z úst pana Jiráska, že Česká sportovní oslovila dva hlavní partnery, aby je přetáhla na svou stranu?
"Ať se zjistí, co je na tom pravdy. Když se to prokáže, ať jsou z toho vyneseny důsledky. Když někdo řekne A, ať řekne i B."
Hodně funkcionářů se nechalo slyšet, že České sportovní jde jen o peníze a ne o sport. Jak chcete bránit olympijské ideály?
"Na sport se nahlíží, že to je jenom byznys. Ale já jsem přesvědčen, že to není pravda. Ano, sport je také o tom, příprava sportovců se musí nějak zajistit, ale obchod není nad sportem. Nechci, aby si to všichni mysleli. Třeba v olympijskou sportu číslo jedna v atletice je bohatých lidí pouze pár. To já vím."
Jak vnímáte výstup desetibojaře Romana Šebrleho, jenž veřejně při Sportovci roku podpořil Českou sportovní a také Vás?
"Šťastný krok to asi nebyl. Ale hlavně kvůli tomu, že už byl rozjetý spor, takže je to vnímáno trochu jinak. Kdybych teď šel dělat něco jiného a on mě podpořil, tak je vše v pořádku. Mně spíš vadí, že se mluví o tom, jak ho k tomu někdo naočkoval."
Nechcete dělat kampaň v médiích, ale o vaší kandidaturu je velký zájem. Co byste tedy chtěl v dalších čtyřech letech změnit ve fungování ČOV, jaká je vaše vize?
"Nechci dělat kampaň, protože jsme se s panem Jiráskem na tom shodli. Dodržuji to, i když to asi nebylo úplně správné řešení. Já se ale snažím držet své slovo, to je pro mě podstatné. Musí se daleko víc diskutovat, spolupracovat s ministerstvem školství a sportu. Dává nemalé peníze a tam by se mohla udělat samostatná rozpočtová kapitola. Existuje spousta možností směrem k mládeži. V MOV jsem se přihlásil do komise sportu pro všechny, protože sport není jen pro špičku. Mě to oslovuje."
Proč by měli členové pléna ČOV volit právě vás?
"ČOV to nedělá špatně, ale mohu přinést něco nového. Stojím si vždy za svým slovem a jsem týmový hráč. Nejde jen o předsedu, důležitá je spolupráce všech složek."
Přemýšlíte o svých šancích?
"Určitě o tom přemýšlím. Jestli se stanu předsedou, znamená to práci navíc, i když jsem mohl být relativně v klidu. Takhle to je ale zodpovědnější. Když se nestanu, tak to nekončí. Budu z titulu MOV sedět ve výkonném výboru a pokud bude mít někdo zájem o mou spolupráci, budu to dělat dál a klidně zadarmo."
Jste ale nezkušený funkcionář...
"Ano, potřebuji získat zkušenosti, to je pravda. Ale bez sportovců tady nejsou funkcionáři."
Neuvažoval jste o tom, že byste nejprve čtyři roky nahlížel do zákulisí a pak kandidoval, jak někteří navrhují?
"Přemýšlel, ale myslím si, že to není dobře. Předseda má sice rozhodovací práva, ale jsou další místopředsedové a všichni spolu musejí spolupracovat. Nikdo se nevyzná ve všech problémech, já bych chtěl být tím koordinátorem, který dohlíží a kontroluje."
Pakliže nebudete zvolen, budete se hned ucházet například o místo místopředsedy, což se souhlasem pléna ČOV lze?
"Ne. Jsem ve výkonném výboru a klidně budu dál házet oštěpem. Vydělám peníze, které bych tady v životě nevydělal. A v ČOV bych to sledoval a práci se věnoval dobrovolně a zadarmo. Pomohu všem, není totiž rozdíl mezi místopředsedou a předsedou. To je stejně důležitá práce. Učil bych se."
Gloriola slavného sportovce se v takové funkci po nějaké době vytratí a budete se muset spolehnout pouze na své znalosti...
"Vím, ale jak říkám, připravit strukturu ČOV musí spoustu chytrých lidí, nechci to stavět jen na svém jménu."
Pokud budete zvolen, stanete se osobou veřejnou a vaše mlčení vůči médiím se zřejmě bude muset změnit. Jste připraven?
"Určitě. Předseda ČOV nehájí jen sebe. Je potřeba připravovat častá setkání. Je třeba najít schopného tiskového mluvčího, který se o to bude kvalitně starat. Nejen o tisk, ale i o sportovce."
Proč jste vůbec nechtěl poskytovat v poslední době rozhovory médiím a nakonec jste je dal jen některým?
"Hlavní důvod nebyl, že bych se bál, ale nechtěl jsem dělat veřejné kampaně a poškozovat olympijské hnutí jako takové. To byl jediný důvod. Možná, že to byla chyba, ale když už jsem to řekl, tak za tím musím stát. Myslím si, že to nebyl tak vážný prohřešek. Někdo to pochopí, někdo ne."
Nejste tím humbukem kolem volby už trochu znechucen?
"Jsem hodně znechucen. To je ale víc lidí, kteří jsou i na dost vysokých postech. Prý to ještě nezažili. Ale je to vyvolané jedinou kauzou kolem České sportovní. To mi dost vadí. Neumím předvídat budoucnost. Kdybych to věděl, tak do voleb nejdu, a nebo se s agenturou rozejdu daleko dřív."
Cestoval jste celý život. Jste připraven na případné další trmácení po světě a mezi Mladou Boleslaví a Prahou?
"Já jsem zvyklý hodně cestovat, nebavilo by mě být pořád doma. Navíc do zahraničí bych tak často nejezdil. A já někdy potřebuji být mezi lidmi a já bych to hlavně dělal rád."
Objevila se zpráva z ústa pana Černoška z České sportovní, že vás podpořil předseda MOV Rogge. Jaké jsou vaše informace?
"Jde o to, jakým způsobem to řekl. Obrátit se to vinou špatné interpretace dá velmi lehce. To je ale otázka na pana Černoška. Já věřím v nezávislost tisku. Selhávají vždy pouze jednotlivci."
Jak bude v případě Vašeho zvolení pokračovat Vaše práce v komisi sportovců MOV?
"Úplně stejně. V roce 2001 jsem vystoupil proto, že to nešlo skloubit se sportem. Musel jsem třeba na zasedání MOV do Moskvy a za tři týdny jsem házel na mistrovství světa v Edmontonu. Byl jsem nervózní."
Spekulovalo se, že jste se vzdal mandátu i proto, že by pak pan Jirásek měl větší šanci dostat se do MOV jako jediný Čech...
"Mně to připadá směšné. Já jsem to udělal sám, jen jsem mu říkal, aby se při kongresu MOV v Praze zkusil podat svou nominaci, protože to bylo vhodné období, aby to prošlo."
Kdysi jste se veřejně vyjádřil proti kandidatuře Pekingu na OH 2008, osobně jste byl u voleb. V případě vašeho zvolení byste tam jel jako předseda ČOV...
"Člověk má vždy k některým věcem výhrady, ale toto vyjádření nebylo vhodné, byla to zásadní chyba. Pro mě to bylo ponaučení, není vhodné nikoho preferovat ani snižovat, poškozuje to celkové zájmy organizace. To se týká i nynějších voleb v ČOV."
Najdete si v případě Vašeho zvolení nějakého odborníka, který Vám pomůže s uměním vyjadřovat se?
"Nikdy nebudu super řečník, to bych musel dostat darem. Mohu se zdokonalovat, ale nejdůležitější je věřit tomu, co říkám."
Změnil se Váš nerozhodný postoj ke kandidatuře Prahy na OH?
"Projekty existují, ale ČOV se musí přihlásit až po důkladné analýze a navíc s Prahou. Musí se vytvořit tým, kde vůbec nemusí být předseda, který bude dělat strategii. Důležitý je i přístup veřejnosti. Je třeba vědět, proč ano, nebo proč ne. Je třeba
vědět, zda-li převáží plus nebo minus. Kdybych řekl, jdeme do toho, tak mi to nepřipadá úplně normální. Pokud to ale bude možné, musí se začít pracovat okamžitě. Pak bude šance, jinak půjde o ostudu."
Prý kvůli kandidatuře špatně spíte...
"Ano. Každý člověk by měl špatně spát, pokud má určitý zájem dělat něco ve prospěch celku. Rozhodně totiž nejsem perfektní."
Jaká bude Vaše kariéra po volbách, ať už dopadnou jakkoliv?
"Pokud mě nezvolí, dokážu si představit, že budu rok nebo dva házet. Budu mezi pěti šesti oštěpaři světa. Už nyní mě zvou na mítinky, v tom není problém. Pokud by mě zvolili, tak to končí."
V opačném případě budete házet dál. Hovořil jste dokonce o dvou letech. V roce 2006 je mistrovství Evropy, to jste nikdy nevyhrál...
"Měl bych málo šancí. Spíš si umím představit, že bych objel hodně závodů a vydělal bych si peníze. Výkonnost oštěpařů je ale nízká. A rozhodně se to hned tak nezmění."
Letos na mistrovství světa v Helsinkách, v zemi oštěpu zaslíbené, by vás ale rádi viděli...
"Tam mě určitě pozvou, i kdybych nezávodil. A já tam určitě pojedu, i když už nebudu závodit. Ale teď ani přesně nevím, kolik je limit po závodníky. Nezajímal jsem se o to. Ale určitě bych to dohnal (smích)."
Takže o systematickém tréninku se nyní asi hovořit nedá?
"To vůbec ne. Občas jsem byl v Nymburce, a nebo jsem si zahrál fotbal a tenis. Ale trénink? To ne."
Každopádně konec Vaší kariéry může nastat brzy. Co tedy vaše slíbená rozlučka s kariérou při Zlaté tretře a pivo zdarma pro diváky, o čemž jste po loňském ročníku uvažoval?
"Musel bych se zeptat, zda to není nějaký konflikt (smích). Pro mě by to byla čest, ukončit právě na tomto stadionu kariéru. Diváci tam jsou skvělí, běhal mi tam vždycky mráz po zádech. To pivo jim klidně rozdám, i kdybych nemohl závodit."
