Kam tím směřoval, bylo jasné. V pondělí měla WADA rozhodnout o trestu pro Rusko za další manipulaci s daty z antidopingových testů.
Trest potvrzen. Rusko bylo kvůli dopingu vyloučeno z olympijských her |
Usmanov, jinak též miliardář a průmyslový a mediální magnát s vlivnými kontakty, argumentoval: „Ti, kteří jsou vinni, musí být potrestáni tak tvrdě, jak jen je možné. Ale nevinní nesmí být zbaveni základních lidských práv.“
Rusko vědělo, že se dalšímu trestu nevyhne. Bojovalo však o to, aby takovým trestem nebylo plošné vyloučení z olympijských her.
V tomto směru je pro něj pondělní verdikt výkonného výboru WADA vlastně vítězstvím.
Coby země je sice Rusko na čtyři roky vyloučeno z olympiád a světových šampionátů, ale jeho sportovcům, kteří budou shledáni dopingově neposkvrněnými, má být opět umožněn start v pozici neutrálních sportovců.
I když přijdou o vlajku a hymnu, budou při tom.
Opakuje se tak rozsudek z roku 2017. A v tom je problém. Hned se nabízí otázka: Byl účinný předchozí trest, když seriál podvodů a manipulací pokračoval?
Zločin a (nejen olympijský) trest. Ale co ruská dopingová sebereflexe? |
Šíp sebereflexe stále většinu Rusů nezasáhl. Obvinění sportovci jsou nadále doma vyznamenáváni. Jak řekl i šéf WADA Reedie: „Rusko dostalo řadu příležitostí, aby si doma udělalo pořádek. Ale místo toho se rozhodlo pokračovat ve svém postoji klamání a popírání.“
K nápravě nemůže dojít, dokud bude mocná ruská propaganda označovat za zrádce národa ty Rusy, kteří tuto strategii klamání otevřeně napadnou.
Je zábleskem naděje, že i takoví lidé existují a snaží se rozčeřit stojaté vody ruského sportu.
Výškařská královna Marija Lasickeneová obvinila funkcionáře kryjící doping, že vraždí ruský sport.
A Jurij Ganus, nový šéf Ruské antidopingové agentury RUSADA, odhodlaně prohlásil: „Ruský sport se ocitl na hraně své existence. Mým úkolem je očistit ho. Někdo si na mě stěžoval i u Vladimira Putina, že nepracuju v zájmu Ruska. Přesto nebudu zticha.“
Jurij Ganus, šéf ruské antidopingové organizace RUSADA
Otázkou je, zda budou moci své názory šířit dál, nebo raději budou umlčeni, či zbaveni funkcí. Protože těch, kteří i současný mírnější trest označují za politickou kampaň, ve které se Západ snaží zdiskreditovat Rusko, je zatím v Rusku nepoměrně více.
Proto je takřka jisté, že se bossové ruského sportu proti pondělnímu trestu odvolají k Mezinárodní sportovní arbitráži v Lausanne.
Spor se promění v bitvu právníků a patrně nejen jejich. Pokud Moskva celou záležitost ještě více zpolitizuje, mohou být dopady této kauzy na světový sport ještě mnohem tvrdší než dnes.
