V úvodní čtvrtině to byla impozantní trojková smršť. Byl to plán?
Ne ne, to jsou situace, které vyšly podle jejich obrany. My jsme se na to speciálně nepřipravovali. V prvním utkání se nám totiž trojky ani nedařily, ale tohle byly situace vycházející ze hry a na začátku nám to takhle padalo.
Problémy ČechůI kouč českých basketbalistů Ronen Ginzburg uznal kvality soupeře. „Francie je jeden z nejlepších celků v Evropě,“ pochválil středeční protivníky. Sám si cenil hlavně úvodu zápasu, kdy Čechům do koše spadly skoro všechny trojky. „Začali jsme dobře, jenže pak přišlo strašně moc ztrát. Každopádně respekt k hráčům, že se nevzdali a ukázali, že můžeme hrát s kýmkoliv,“ nechal se slyšet. „Bohužel, máme problémy, o kterých nikdo neví, moc jsme tu netrénovali,“ řekl Ginzburg bez jakéhokoliv dalšího upřesnění na tiskové konferenci. Tisková mluvčí českého olympijského týmu Barbora Žehanová později upřesnila: „Jde o částečná omezení v tréninku, která souvisejí s tím, že tým přilétal na více částí a sešel se až těsně před prvním zápasem. A navíc v některých dnech je možné trénovat jen jednou a ne úplně v časech, které bychom si přáli pro herní rytmus, což samozřejmě není pro souhru týmu ideální. Ale s tím se prostě musíme srovnat.“ |
Podle statistiky jste za jedenáct sezon ve španělské lize nedal žádnou ze tří pokusů. Tentokrát hned dvě v první čtvrtině.
Je to spíš tím, že ve Španělsku mě trenéři nikdy nenechali střílet. Já jsem už od mládeže střílel čas od času trojky. Chápu, že to trenéři nemají moc rádi, ale nároďák je něco jiného. Tady ten prostor mám, Neno (trenér Ronen Ginzburg) mi v tomhle věří, takže když jsem volný, nebojím se vystřelit.
Čím to, že se pak střelba zasekla?
Ukázala se jejich kvalita, mají prostě dvanáct borců, každý z nich může zahrát a my máme trošku užší rotaci. Když vypadne hráč, jako je Vojta (Hruban), tak to je hodně poznat. Snažíme se jít na maximum, ale oni pořád jedou jako energizer a bohužel byli schopní se s tím vypořádat o dost líp než my.
Byla jejich těsná obrana hodně nepříjemná?
Tohle k basketu patří a jestli člověk chce hrát o nejvyšší mety, tak to tak musí brát. Většina z nás, co hrajeme v zahraničí, jsme na to zvyklí. Obrany jsou tvrdý, nekompromisní a věřím, že i když jsme měli hluchý místa v obraně, tak jsme jim taky nedali ani centimetr zadarmo.
Myslíte, že byla šance se ještě bodově trochu dotáhnout?
Věřím, že jsme se snažili jít do toho na maximum každou čtvrtku. Měli jsme i úsek v té poslední, kdy jsme začali stahovat až na nějakých patnáct bodů, ale bohužel oni tím, jak jedou, střídají, tak můžou vyvinout nátlak, kterého my nejsme schopní. Podle toho zápas dopadl.
Vy sám jste zaznamenal 18 bodů, osm doskoků. S tím je spokojenost?
Jo, jsem sice spokojený, ale na nároďáku člověk nepřemýšlí, kolik dává košů, co doskočí. Hraje se pro týmový úspěch, který chceme všichni. Jsem rád za ten zápas, ale víc nad tím nepřemýšlím, když to není podtrhnutý výhrou.
Teď vás čeká souboj o postup se Spojenými státy.
(Usměje se) Takhle… Asi to bude hodně těžký a fyzický zápas podle toho, jak oni hrají. Hodně běhají do protiútoku, přebírají všechno, samozřejmě to bude složitý zápas. Ale pořád se teoreticky dá postoupit ze třetího místa. Samozřejmě ten, kdo vyhraje, postupuje automaticky a my se na ten zápas musíme připravit jako na každý jiný. Nemůžeme nad tím přemýšlet, co by kdyby… Jdeme do toho po hlavě jako proti Francii a uvidíme po 40 minutách.
Hrát s Američany na olympiádě musí být výjimečný zážitek, ne?
Spíš jakýkoliv zápas na olympiádě je výjimečný, tenhle je samozřejmě podtrhnutý tím, že hrajeme proti Američanům – favoritovi všech favoritů. Ale nemůžeme nad tím přemýšlet, hráli jsme s nimi na mistrovství světa, každý rok mají jiný tým, jiné hvězdy a jestli budeme přemýšlet nad tím, že hrajeme zrovna proti Durantovi, nebo komukoliv jinému, tak to není cesta.
Dají se porazit?
Každý se dá porazit, když máte super den a oni fakt špatný. Tím neříkám, že bychom ze 100 zápasů mohli jeden vyhrát. Víme, o co hrajeme, půjdeme do toho naplno, nemáme co ztratit.
Slibný start, trpký konec. Basketbalisté dostali od Francie tvrdou lekci |
Zmenšuje se šance na to je porazit i tím, že se v turnaji čím dál víc sehrávají?
To jo, ale může se stát, že nás podcení, cokoliv. Nemusí jim to padat, nám to padat může, v tom zápase se může stát spoustu věcí. Teď je asi zbytečné nad tím přemýšlet, spíš se musíme soustředit na nás, abychom zvládli regeneraci a byli fyzicky i mentálně připravení.
Budete sledovat i vývoj v dalších skupinách kvůli případnému třetímu místu?
Asi můžeme teoreticky trochu spekulovat, ale spíš je to zbytečné. Nejdřív se musíme soustředit na náš zápas a potom můžeme přemýšlet nad tím, co bude potom.