"Jsem nějaká nachlazená, o víkendu budu mít úplně volno a snad se to spraví. Cítím se skvěle a formu mám dobrou," hlásí na úvod Kristýna Pálešová, jediná dáma české gymnastiky, která odletí v úterý do Londýna, aby navazovala na to, co dokázaly její velké předchůdkyně Věra Čáslavská a Eva Bosáková.
Věří, že začala-li sezona smolně, o to lépe bude vrcholit. Mistrovství Evropy totiž vynechala 21letá brněnská závodnice kvůli rozbitému palci na noze a mistrovství republiky jí zkomplikoval zraněný krk, protože na tréninku spadla na hlavu.
"I proto byl poslední měsíc v tréninku hodně těžký. Byl hodně intenzivní, abychom natrénovali co největší objem sestav," hlásí drobná gymnastka. Mimochodem je nejmenším a zároveň nejlehčím českým olympionikem.
Vaší touhou je finále na oblíbených bradlech. Jak je reálné?
Bradla jsou mnohem těžší než víceboj, konkurence je obrovská. Ze sta závodnic postupuje jen osm. Trochu se zmenší tím, že z každé země mohou do finále jen dvě závodnice, ale i tak je pořád velká. Rusky, Američanky, Číňanky jsou vynikající, třeba také Rumunky. Hodně záleží, jak mně se povede sestava a jak ji zacvičí ony. Šance je, ale bohužel minimální. Muselo by mi hrát všechno do karet a musela bych mít štěstí.
Jak vysoká je obtížnost vaší sestavy?
Hodně a známka za ni může být taková, aby to na finále stačilo. Ale musím zacvičit čistě a rozhodčí mě musí dobře ohodnotit. Větší šance je na finále víceboje, kam postoupí 24 závodnic.
Mohlo by to být lepší než 21. místo z Pekingu?
Samozřejmě je to můj cíl, když už bych postoupila do finále. Ale obrovský úspěch už bude samotné finále, zvlášť po zranění. Ani jsem nepočítala, že bych na olympiádu jela. Trochu mám strach z toho, že jsem ve víceboji v prvním sledu. Na kladinu nastupuju jako první.
Je to nevýhoda u rozhodčích?
Je, kolikrát čekají a schovávají si vyšší známky, protože neví, co ostatní předvedou. Na začátek tak dávají nižší známky. Loni na mistrovství světa to bylo znát hodně, za čistou sestavu na bradlech jsem dostávala o půl bodu míň, ale letos už si to hlídali. Doufám, že to tak bude i na olympiádě.
Je znát i to, že silné země dostávají lepší známky?
Myslím, že ano. A bohužel je to hodně neobjektivní.
Těšíte se, nebo jste spíš nervózní?
Moc se těším a doufám, že všechno bude probíhat v pohodě, abych si to mohla užít. Před čtyřmi lety jsem si to moc neužila, protože jsem byla nervózní, trochu vyplašená. Teď je pro mě olympiáda zadostiučiněním.
Martin Konečný, jediný český gymnasta, už v Londýně je. Pátrala jste po nějakých zajímavostech?
Psala jsem si s ním, ale on to moc neprožívá. Napsal mi na otázku, jaká je tam vesnice a tělocvična: "Tak znáš to, stejně jak v Pekingu." (smích)
Na jaké věci se těšíte?
Nejvíc na atmosféru. Ve vesnici je to jiné než na závodech, jak tam jsou různí sportovci. Hrozně hezké je, že jsou si tam všichni rovni, nedělají se rozdíly. Kdo se na olympiádu dostal, je dobrý.
Máte už z Pekingu fotky s někým slavným?
Tam jsem jako prvního ulovila Rafu Nadala. Chtěla jsem se s ním vyfotit znovu, ale má špatné koleno, tak nepřijede. To mě mrzí. (úsměv) Taky jsem chtěla v Pekingu ulovit Federera, ale bydlel ve svém hotelu, tak uvidíme, jestli se bude ve vesnici vůbec pohybovat.
Jaké jiné sporty vás lákají? Třeba právě tenis?
Ten určitě. V Pekingu jsem byla na zápase Berdycha s Federerem a to bylo úžasné. To byl největší zážitek. Uvidíme ale, na co seženeme lístky. Mám tam kamaráda dálkaře Štěpána Wagnera, ráda bych ho viděla.
Budete mít ve vesnici kromě Martina nějakého kamaráda?
Jasně, známe se už s některými z Pekingu. Hodně s Brňáky Jakubem Tomečkem, Davidem Kosteleckým, Martinem Vernerem nebo Petrem Koukalem.
Půjdete do průvodu na slavnostním zahájení?
Asi ne. V pátek a v neděli máme kvalifikaci a já závodím už zrána, takže to nebudu riskovat. Trochu mě to mrzí, v Pekingu to bylo stejné. Může ještě pršet, takže být tam pět hodin... Doufám, že kdyby vyšlo finále, zůstaneme do 13. srpna amohla bych na zakončení.
To byste si mohla najít i čas na vycházku do města?
Určitě. Už jsem byla v Londýně dvakrát, ale stihla jsem jen Tower Bridge. Chtěla bych vidět muzeum Madame Tussauds, to je můj sen, pak Londýnské oko, Big Ben.
