Zdrcený prohrou v maratonském olympijském deblu po boku Radka Štěpánka nebyl schopný setřást zklamání. A vyhlížel sérii amerických turnajů na betonových površích. "Bude pevnějc pod nohama," říká.
V Halle vyhrál jeden zápas, ve Wimbledonu prohrál s Lotyšem Gulbisem, pod pěti kruhy nestačil na Belgičana Darcise. Jak to, že na trávě - na níž se před dvěma lety dostal do wimbledonského finále - tak vyhořel?
S trenérským týmem nad tím dlouho dumali. "Určité věci jsme probrali, ale nemůžu říct, že bychom vyloženě z toho měli daný výsledek. Člověk musí ty věci vyzkoušet," dodává tenista.
Zatím spíš mluvili o změnách, které by mohly jeho hře prospět. Ale nejde o žádné razantní zásahy. "Spíš detaily, na kterých musí člověk pořád pracovat. Nacházet, co může fungovat líp."
Doufá, že mu prospěla nedávná výraznější pauza mezi turnaji. Aby byl stejně jako loni ideálně nažhavený na druhou část sezony. A měl dostatek fyzických sil. "Všichni si přejeme, aby to tak dopadlo. Loni se to povedlo, letos nemusí. Ale doufám, že tento neúspěch mě dokáže nakopnout, nabudit," věří sedmý tenista světa.
Travnatou část sezony rychle vyžene z hlavy, nač se zbytečně trápit. Pro další dny má jasný plán: ještě před odletem na turnaj do Toronta najít v Londýně kurt s tvrdým povrchem, hned začít trénovat. "Budu mít plné ruce a nohy práce, abych se připravil na jiný povrch," uvědomuje si. Ale jak se na něj těší.
