Tenk: Co já bych jen dal dneska za finále

Atény - Až dnes odpoledne dostřílí, možná si Martin Tenk vezme do ruky detektivku, začte se a hned usne. „Jak se přistihnu, že čtu potřetí stejný odstavec, odložím knížku a povídám: Na chviličku. A hned vytuhnu.“ Anebo taky ne. Pokud předvede velký výkon, bude středem pozornosti. „Tomu bych nevěřil, ve vzduchovce nejsem tak jistý v kramflecích,“ brání se.

Střílí se ze vzduchové pistole na 10 metrů, což není Tenkova oblíbená disciplína.

Mnohem lepší bývá v libovolné pistoli na 50 metrů, s níž vystřílel bronz na minulé olympiádě v Sydney.

Závod se odehraje v úterý. „Nechtěl bych nic zakřiknout, ale cítím se dobře,“ říká a myslí už na svůj den.

A dnešek? „Co já bych dal za finále. No ježišmarja, skoro všechno.“

Dvaatřicetiletý pohodář, který je původem z Ostravy, a proto tak těžce nesl debakl fotbalového Baníku, se prvním závodem nestresuje.

Když trénoval, měl na hlavě oblíbenou maskáčovou kšiltovku, na ní visely olympijské odznáčky, vedle na stojánku ležel plyšový medvídek, malý dárek od syna Lukáše. „Co mi popřál na cestu? Hm, na, tady máš a ahoj. Je mu už deset.“