Antimonopolní úřad bude vyšetřovat mobilní operátory

Eurotel a T-Mobile se připravují na šetření antimonopolního úřadu. Tomu totiž podala podnět společnost GTS, která upozorňuje na fakt, že tito operátoři chtějí od jiných operátorů za hovory do svých sítí více než kolik požadují od velkých firemních zákazníků.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS, antimonopolní úřad) má na stole další kauzu, týkající se mobilních operátorů Eurotel a T-Mobile. Podnět podala společnost GTS, které se nelíbí, že tito dva operátoři požadují od jiných telekomunikačních operátorů propojovací poplatek (viz rámeček) za hovor do jejich sítí ve výši 3,66 Kč, zatímco od svých velkých firemních zákazníků chtějí za hovor z pevné linky na mobil mnohem méně. Stížnost se netýká Českého Mobilu, který podle slov GTS zatím o výši poplatků vyjednává.

Poslání podnětu k antimonopolnímu úřadu je dalším z kroků boje GTS za nižší propojovací poplatky za hovory do mobilních sítí. Proti současné výši poplatků bojují i další operátoři a podporu jejich požadavků vyhlásila i Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí (APVTS), ale GTS vystupuje ze všech operátorů nejrazantněji a nejvíce své záměry mediálně prezentuje.

Jsou propojovací poplatky vysoké nebo nízké?

GTS argumentuje tím, že není správné, aby za propojovací poplatek činil 3,66 Kč (maximální výše stanovená ČTÚ), když firemním zákazníkům, připojeným prostřednictvím například GSM bran, účtují operátoři mnohem méně. Levnější hovory mají zákazníci i tehdy, když volají prostřednictvím přímého připojení k síti mobilního operátora. Technické řešení v tomto případě se však od toho použitého při propojení téměř neliší. Rozdíl je pouze v množství signalizačních informací a jejich zpracování.

Mobilní operátoři na tyto argumenty přímo neodpovídají. Propojovací poplatek ve výši 3,66 Kč se jim nelíbí (je podle nich příliš nízký), nicméně jej podporují. Je totiž jeden z nejnižších v Evropě a tak je podle mobilních operátorů správné, že by se neměl nyní dále snižovat. V minulosti na námitku nižších cen pro vlastní zákazníky argumentovali tím, že tito zákazníci platí paušální měsíční poplatek. Navíc si do propojovacího poplatku mobilní operátoři započítávali i náklady na dotace mobilních telefon, což již nyní nesmějí.

Hraje se o miliardy ročně

Propojovací poplatky

Propojovací poplatky si platí telekomunikační operátoři za hovory mezi svými sítěmi. Platí vždy ten operátor, který inkasuje volajícího zákazníka. Propojovací poplatek je určený jako náhrada nákladů, které operátorovi vzniknou za to, že hovor od prvního operátora doručí zákazníkovi ve své síti. V případě, že se na propojovacích poplatcích operátoři nedohodnou (v historii liberalizace telekomunikací v České republice ještě nikdy nedošlo ke shodě operátorů) rozhoduje o výši poplatků Český telekomunikační úřad.

Celkový roční objem propojovacích poplatků za hovory do mobilních sítí se pohybuje v řádech miliard korun. Každá úspora na minutovém poplatku v řádech desítek halířů znamená v ročním objemu stamilionové částky. Pro menší operátory, kterými z pohledu telekomunikačního trhu alternativní operátoři jsou, to jsou velké peníze. Změna plateb v těchto objemech se ale projeví i na bilanci mobilních operátorů a především Českého Telecomu, který je největším plátcem propojovacích poplatků v České republice.

Pevní operátoři jsou pod tlakem velmi silného konkurenčního boje. Jejich ceny mohou klesat jedině tehdy, když klesnou i propojovací poplatky (do pevných i mobilních sítí). Jenže mobilní sítě jim odlákávají možností výrazně levnějších hovorů do mobilních sítí stále více klientů a proto tlačí na mobilní operátory a méně už na Český Telecom, který vyžaduje propojovací poplatky vyšší než je v Evropě obvyklé. Zřejmě také doufají, že nebudou muset po poklesu propojovacích poplatků příliš slevit. Kdyby stačila nižší sleva při zvýšení konkurenceschopnosti vůči mobilním sítím, mohli by vylepšit své děravé rozpočty díky vyšším maržím.

Antimonopolní úřad může být tvrdý, nebo zahrát kauzu do ztracena

Až dosud se pevní operátoři se stížnostmi na vysoké propojovací poplatky a chování mobilních operátorů obraceli na Český telekomunikační úřad. Jeho rozhodnutí se ale velmi často jeví jako uskutečněná s obavou, aby nikoho příliš nepoškodila, nebo aby byla pro každého stejně nepříjemná. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže už ale v minulosti o Eurotelu a T-Mobile jednou rozhodoval – v kauze vyšší cen za volání do sítě Oskar, jejíž provozovatel Český Mobil si na toto chování konkurentů úspěšně stěžoval (více o této kauze najdete v tomto článku, o odvolání operátorů si můžete přečíst zde).

Dá se předpokládat, že antimonopolní úřad bude vůči mobilním operátorům tvrdý. Nebude totiž zohledňovat vztahy mezi operátory a zvyklosti telekomunikačního trhu jako to dělá telekomunikační regulátor a bude více rozhodovat podle zdravého rozumu a platných zákonů. Jenže je také možné, že se ÚOHS bude snažit celé kauze vyhnout, protože v současnosti řeší několik odvolání silných firem proti svým rozhodnutím (Český Telecom a ADSL, distributoři pohonných hmot a kartel) a z minulosti si jistě pamatuje i námitku Eurotelu a T-Mobile, že sice mají více než 30% podíl na trhu, ale rozhodně nemají monopolní postavení, protože si navzájem velmi silně konkurují.

Jako ideální řešení se jeví společný postup Českého telekomunikačního úřadu a Úřadu pro ochranu hospodářského soutěže. Jenže ČTÚ se nemůže moc odvážně pouštět do revizí svých rozhodnutí (ať již jakýmkoliv směrem), protože by musel přiznat, že v minulosti rozhodoval špatně.

Tou nejhorší možnou variantou by tak bylo, kdyby ÚOHS posunul kauzu na stůl ČTÚ a ten by čekal na nějakou dohodu operátorů. Protože to by zakonzervovalo současný stav podobně, jako je tomu i propojovacích dohod pro internet. Dosavadním výsledkem je zachování starého stavu, který nevyhovuje nikomu, zatímco nové modely připojení k internetu jsou v nedohlednu.